Učitel dějepisu Michal Kaderka z pražského Gymnázia Na Zatlance. | foto: Anna Boháčová, MAFRA

Že děti neznají srpen 1968? Víc se učí o stěhování národů, vysvětluje dějepisář

  • 121
Školy by neměly učit dějiny od těch nejstarších, stává se potom, že děti neznají novodobou historii naší země. To se ukázalo i v anketě iDNES.cz mezi mladistvými, kteří většinou netušili, co se stalo v srpnu 1968. Učitel dějepisu z pražského Gymnázia Na Zatlance Michal Kaderka míní, že ač to vzdělávací programy umožňují, velká část kantorů učit jinak nechce.

Redakcí iDNES.cz oslovení studenti a mladí lidé povětšinou vůbec netušili, co se stalo v srpnu 1968. Jak se vám to, coby učiteli dějepisu, poslouchá?
Je to velmi smutná skutečnost, že se něco takového děje. Pokud nemají současní studenti povědí o tom, co se stalo v roce 1968, tak velmi těžko pochopí, co se odehrává dnes na Ukrajině.

Chápu správně, že se bojíte, že to může být přesah i do současnosti?
Neznalost historie má vždy přesah do současnosti. Pokud nerozumíte historii, nemůžete pochopit současnost.

VIDEO: Srpen 68? Vpád nacistů či Mnichov, hádali mladí. Věděla jen třetina

Čemu to přisuzujete, může jít o nezájem mladé generace, nebo jsou naše dějiny tak složité?
Může to být jednoznačně nezájem, přeci jen rok 1968 je pro ně to samé jako třeba pro mě 30. léta minulého století, když si to vezmu analogicky, kolik jim je let a kolik bylo v osmdesátých letech mně. Je to odtažitost od historie.

Dalším faktorem je, jestli to ve škole vůbec probírají. Taky záleží na věku. Patnáctiletí by si to měli pamatovat ze základní školy. Jestli je někomu sedmnáct osmnáct a teprve to na střední budou brát, tak to už u nich ze základky vyprchalo. To je klasický školský formalismus, že to někdy věděli, ale po testu zapomněli. Vzdělávání tím pádem nebylo kvalitní.

Jakou máte zkušenost ze svých hodin, mají studenti zájem o novodobě dějiny?
My se novodobým dějinám věnujeme hodně. Dokonce jsme dějiny končili volbami v roce 2013. Studenti musí umět mluvit o tom, kde se vzalo hnutí ANO, proč je popularita Andreje Babiše tak vysoká. Nebo proč se mu ve volbách tak dařilo.

Studenti to ale musí odvozovat na základě předchozích událostí. Ano, dáváme tomu velký důraz a naše studenty to baví, protože ta jména znají. A když se potom ptají, jestli nevadí, že byl Babiš spolupracovník StB a komunista? Tak musí umět odpovědět, proč to Čechům nevadí.

KVÍZ: Co víte o invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968?

Předpokládám, že při této metodě učení vycházíte z badatelské metody?
Ano, určitě. Nevím, jestli bych to u nás nazval přímo badatelskou výukou, ale každopádně nám jde o přemýšlení v souvislostech. Ale i u souvislostí musíte mít znalosti, protože bez nich nenajdete vůbec nic.

Nemůžeme rezignovat na to, že děti neznají fakta. Cílem výuky historie je i to, že když vyjdete ze školy a začne konflikt na Ukrajině, pochopíte, proč invaze začala. Pokud ale nebudete mít historické základy, nemáte šanci tomu porozumět.

Co vaše studenty na historii nejvíce baví?
Baví je vše, co přitáhnete nějakým způsobem k dnešní situaci. Ale vždy je baví revoluce, to znamená změny. Obecně je zajímá to, co mohou odvodit do přítomnosti. Tamhle se něco dělo před tisíci lety a v naší kolektivní paměti nebo vnímání světa se to odráží. Takže když toto najdou, jsou mnohem více motivovaní.

Hledání souvislostí i vlastních názorů. Školy přecházejí na badatelský dějepis

Neměli by se studenti dnes učit primárně novodobou historii a témata pravěku a podobně by školy upozadily?
Máte naprostou pravdu, největší důraz by měl být na moderní dějiny. A ty staré bychom měli osekávat. Není ani od věci začít novými dějinami a pokud nám zbude čas, dostat se k těm starším. Nebo starší dějiny učit v kontextu těch novějších. My třeba vždy začínáme hodinu tak, že vše, co se učíme, vztahujeme do současnosti. Musíme vědět, proč se o tom vůbec učíme. To je základní motivace.

Jako příklad dám třeba husitství. Začnete ukazovat písničky Daniela Landy, které zaměřil na husitství, a jak se k tomu vztahují politici, kteří se k tomu otáčí. Proč tomu tak je a co je vlastně husitství. Vše, i to, co probíráme ve staré historii, musíme odvodit v současnosti. Pokud ale danou spojnici nenajdeme, tak bychom to ani učit nemuseli.

Co říkají současné rámcové vzdělávací programy (RVP) na případnou výuku od nejnovějších dějin po ty nejstarší?
Mohou to dnes takto dělat, navíc RVP vám neříká, kdy máte začít s jakým tématem. Takže učitelé mají velkou autonomii. My třeba v prváku začínáme Československým stoletím v roce 1918. Až později se dostáváme do středověku.

Čtyřky od studentů mě posouvají vpřed, říká oceněný nejlepší český učitel

Proč podle vás na mnoha školách učí novodobé dějiny až na samém závěru studia? V naší anketě pak můžeme vidět, že studenti často nemají vůbec povědomí o nedávné historii.
Myslím si, že je to sentiment. Mnoho učitelů opakuje to, čím sami prošli. Protože kdysi byla jednotná škola a na všech školách se učilo podle jednotné učebnice, kde byl chronologický výklad dějin a je to nejjednodušší.

Nevěřím tomu, že by se někdo z učitelů bál, že když bude učit novodobé dějiny, tak je děti nepochopí bez dřívějších souvislostí. Takhle to vůbec nefunguje. Je to pouze pohled nás historiků, že dítě vše uchová v paměti, ale ono to vůbec neuchová. Když se v osmé třídě začnete odkazovat na něco, co jste učil v šestce, tak si můžete být jistý, že dítě vůbec nic neví.

Je to také o tom, že když půjdete do knihkupectví, všechny učebnice dějepisu začínají od nejstarších dějin po nejnovější. Zkrátka asi není úplně poptávka po tom to dělat jinak. Například v šesté třídě se začíná pravěkem a končí stěhováním národů, přitom tomuto tématu se má věnovat patnáct procent času výuky dějepisu. Reálně je to ale pětadvacet procent.

Myslím, že by učitelům hodně pomohlo, kdyby v učebnicích pro ně bylo vyznačeno, co je ještě součástí RVP a co už je navíc. Aby učitelé nezkoušeli z panovníků Asyrské říše a podobně. Místo toho by se mohli zaměřit na jiné oblasti.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video