Tři měsíce nesměl téměř s nikým mluvit. Nyní se exhejtmanovi Davidu Rathovi zmírnil režim ve vazbě a on mohl odpovědět na otázky redaktorů MF DNES. Rath v obsáhlém dopise zopakoval, že o sedmimilionovém úplatku, jejž měl při zatčení u sebe, nevěděl.
"Nikomu jsem neublížil, nikoho neohrožuji, žádná škoda nikomu nevznikla. Přesto jsem vězněn," hájí se Rath. Jeho slova však zpochybňují důkazy, které nashromáždila policie.
Rath se nyní soustředí na to, jak se dostat z vazby, kde prý prožívá psychické trauma. Čtrnáct milionů na kauci, již stanovil soud, však nemá. "Od rodiny utéci nemohu. To by bylo stejné jako vězení, stal bych se celoživotním štvancem. Proto nabízím veškeré záruky - odevzdání pasu, denně se hlásit, sledovací náramek," dušuje se, že by po propuštění neutekl.
Právě malým kontaktem s rodinou podle svých slov Rath ve vazbě trpí nejvíce. "Všichni moji blízcí mě podporují a vidím, jak strádají tím, že jsem vězněn. To mě deptá, neboť vím, jaké starosti a problémy řeší, a já jim nemohu pomoci. Návštěvy doposud byly jednou za čtrnáct dnů, tak mohu každého ze synů vidět jednou měsíčně, vzhledem ke dvěma rodinám. Je to strašně málo a špatně to snáším," smutní Rath.
Náramek a dohled úřadů
Bývalý hejtman věří, že by jej mohlo ministerstvo spravedlnosti po propuštění z vazby zařadit do programu, v němž na pětadvaceti vězních testuje nové sledovací zařízení. Díky němu by mohl být na svobodě, a přesto pod dohledem úřadů. Náramky jsou však určeny jen pro odsouzené k domácímu vězení, ne pro lidi ve vazbě. I když se plánuje rozšíření, Ratha se už zřejmě týkat nebude.
O možnosti, že by v činnosti, která ho poslala do vazby, pokračoval, odmítá Rath diskutovat. "Vzdal jsem se funkcí na kraji, kraj zrušil všechny zakázky, tudíž ani teoreticky nemohu v čemkoli pokračovat," brání se.
Exhejtman a poslanec také potvrdil, že ve vazbě píše třaskavou knihu. "Snad se mi podaří politický thriller ze skutečných událostí. Pracovní název je Absurdní proces," uvedl v rozhovoru pro MF DNES.
David Rath přichází k soudu 20. 8. 2012.
20. srpna 2012 |
