Letos veřejnoprávní televize hospodaří se 6 miliardami a 970 miliony korun. Z toho 5 miliard a 750 milionů korun do televize přiteče z kapes lidí a firem na koncesionářských poplatcích. Rozpočet má ale chudší o 415 milionů korun, protože už nesmí vysílat reklamy na ČT1 a ČT24 (více o rozpočtu ČT čtěte zde).
ČT s ohledem na vzrůstající náklady tvrdí, že pokud si chce zachovat současný rozsah původní tvorby, bude muset každý rok sáhnout do úspor. A z nich odčerpat 120 milionů korun.
Jenže to podle ní není dlouhodobě udržitelné. "Je zřejmé, že pokud se nezmění systém financování, v dlouhodobém horizontu nevyhnutelně nastane omezení původní tvorby, což bude mít zcela zásadní negativní dopad na celou oblast české audiovize," stojí v připravované výroční zprávě. Ta zatím není veřejná, protože ji musí ještě posvětit poslanci. Vloni měli k výroční zprávě ČT výhrady a televize ji musela doplňovat.
Kdy by mohlo omezování vlastní tvorby nastat, nedokáže ČT kvůli ekonomickému vývoji přesně říci. Vymezuje ale časový horizont. "Při zachování současných ekonomických podmínek by to mohlo být sedm až devět let. Kvalitní programové plánování a finanční management mohou samozřejmě vznik této situace oddálit, ale nemohou jí zabránit," uvádí ČT.
Přenosům z příštích olympiád zvoní hranaNezávisle na varování před snižováním vlastní tvorby ČT ve výroční zprávě uvádí, že si neudrží rozsah vysílání olympijských her v roce 2014 a 2016. Evropská vysílací unie, jejíž součástí je i ČT, totiž přišla o exkluzivitu při vysílání sportovních přenosů. To znamená, že práva musí nově vyjednávat se soukromou marketingovou společností, jež olympijské hry rozdělila do programových balíčků. A to její pozici značně ztěžuje. "Musíme konstatovat, že ČT již v budoucnu nebude vysílat hry exkluzivně a v tak rozsáhlém vysílání jako např. v roce 2010 nebo jako tomu bude při letní olympiádě v Londýně. Nelze vyloučit ani možnost, že český divák v budoucnu ve volném vysílání tyto nejvýznamnější akce neuvidí," píše ČT v návrhu textu výroční zprávy. |
Do vlastní tvorby televize jde letos o 150 milionů víc než loni
Vlastní tvorba je pro televizi stěžejní. V lednu deklarovala, že do výroby vlastních pořadů letos dá ve srovnání s loňským rokem o 150 milionů korun více.
V březnu ČT představila sedm nových projektů pro letošní rok. Divákům nabídne dokumentární sérii České století, cyklus televizních filmů Nevinné lži nebo televizní seriály Ententýky a Cirkus Bukowski (více o nových pořadech čtěte zde). Kromě toho je pro letošek v plánu 18 premiér koprodukčních distribučních filmů, na kterých se televize podílí.
Televize má několik nástrojů, kterými by si (s pomocí zákonodárců) mohla doplnit kasu. Prvním je zvyšování koncesionářských poplatků. Nový ředitel Petr Dvořák ale už před svým zvolením prohlásil, že to není jeho priorita. "O změnu výše koncesionářských poplatků určitě usilovat v nejbližších letech nebudu, potom to bude hlavně záležet na změnách celé české ekonomiky," řekl Dvořák iDNES.cz loni v září.
Úvahy ČT proto jdou jinou cestou, vedoucí přes daň z přidané hodnoty. ČT není v současné době jejím plátcem. To znamená, že sice nakupuje zboží a služby s DPH, po státu ale nemůže chtít její zpětné proplácení. Jen loni na ní státu nenávratně zaplatila 570 milionů korun.
Televize by na dráždění mohla doplatit, varuje poslanec
O tom, že by se ČT měla stát plátcem DPH, je přesvědčený poslanec ODS Walter Bartoš. "Když plátcem není, náklady pro ni jsou vyšší," řekl iDNES.cz Bartoš s tím, že změna by šla provést dvěma způsoby. "Buď to dát do daňových zákonů, nebo otevřít zákon o ČT. Já se kloním pro první způsob, protože když se otevře zákon o ČT, tak by jej zmastila lidová tvořivost různých poslanců," popsal Bartoš.
Jiní Bartošovi kolegové ze sněmovního volebního výboru, který řeší problematiku médií, jsou ale jiného názoru. "Je to nesmysl, tahání peněz z jedné kapsy do druhé," odmítá nápad poslanec ODS Jan Vidím. "Otvírat financování ČT je strašidelná věc, protože vznikají různé tlaky na změnu výše koncesionářských poplatků," popisuje Vidím. "Já bych otevírání financování ČT nedoporučoval, aby to neskončilo tak, že se jí rozpočet ještě zmenší," varoval poslanec.
"Změna financování není aktuální téma, protože co se týká rozpočtu, loni si vedla dobře," míní místopředsedkyně výboru, poslankyně KSČM Ivana Levá. Podle ní prostě bude muset televize šetřit.
Ministerstvo financí debaty utíná tím, že změna není možná s ohledem na evropské směrnice, která osvobozuje od DPH vysílání veřejnoprávních médií. "Vzhledem k tomu, že Česká republika je ustanovením Směrnice o DPH přímo vázána, nemůže se od něj odchýlit. Z tohoto důvodu nemůže ministerstvo financí uvažovat o změně tohoto postupu," řekl iDNES.cz mluvčí ministerstva Ondřej Jakob.
