ilustrační snímek | foto: Adobe Stock

Část vyléčených z covidu trpí nespavostí. Nedá se tak fungovat, říká žena

  • 454
Měsíce poté, co jsem měl covid-19, mě trápí nespavost. S takovým problémem chodí do lékařských ordinací čím dál více lidí. Čím to je, není jasné, podle studie má ale takový problém asi pět procent pacientů. Z nevyspání mi bylo přes den zle, začala jsem brát prášky na spaní, popisuje žena.

Třiatřicetiletá Šárka prodělala covid-19 v lednu. Měla mírný průběh, tedy teplotu, kašel a ztratila čich. Kromě toho trpěla velkou únavou. „Takže jsem velkou část dne spala. Vlastně jsem prospala skoro tři dny v kuse,“ popisuje.

Lidí s potížemi po vyléčení přibývá. Postcovidová centra je musí odmítat

Když ovšem nemoc odezněla a s ní i veškeré příznaky, dostavil se opačný problém. Šárku začala trápit nespavost.

„Skoro každou noc jsem byla vzhůru asi do pěti až šesti hodin ráno a nemohla usnout. Pak jsem usnula na tři hodiny a musela vstát a jít do práce. Přes den mi bylo z nevyspání často fyzicky zle, už jsem z toho byla zoufalá,“ říká Šárka.

Nakonec tak navštívila lékaře a začala brát prášky na spaní. Ty se ale po téměř třech měsících snaží vysadit. „Nechci si na nich vybudovat nějakou závislost. Bez nich ale normálně nespím. Dlouhodobě se tak prostě nedá fungovat, nemám energii na práci, na dítě, na nic,“ popsala.

Pět procent nakažených

Nespavost pozorují lékaři poslední dobou jako ne zcela výjimečný následek prodělané nákazy. Jde o relativně nově zkoumaný fenomén, přesto již mají světoví výzkumníci první data.

Konkrétně z rozsáhlé studie zkoumající vliv prodělaného covidu na psychické zdraví, kterou na začátku dubna publikoval prestižní medicínský časopis The Lancet, vyplynulo, že nespavostí trpí asi pět procent vyléčených. Výzkumníci v ní pozorovali neurologický a psychiatrický stav pacientů po dobu šesti měsíců od prodělání nemoci. Zjistili, že asi třetina se po vyléčení potýkala s psychickými problémy, nejčastěji s úzkostí. A již zmíněných pět procent s nespavostí. Byl přitom jen malý rozdíl v tom, jak závažnou podobou nemoci si pacient prošel. Výskyt nespavosti byl 5,95 procent u pacientů, kteří byli s covidem-19 hospitalizováni, a 5,16 procent u ostatních.

Poškození orgánů, bolest, vyčerpání. Dlouhý covid trápí častěji ženy

Vezme-li se v potaz počet lidí, kteří si nemocí prošli, nejde ve výsledku o malé číslo. Vše ještě zkresluje fakt, že pacientů trpících nespavostí přibylo nejen v důsledku samotné nákazy, ale obecně v důsledku pandemie.

„Na začátku jsem si myslela, že nárůst počtu poruch spánku byl pouhý dopad všech úzkostí, které přichází s takovou světovou krizí: starosti o zdraví, ekonomický dopad a izolace,“ uvedla třeba pro americký deník The Atlantic Rachel Salasová, neuroložka z Univerzity Johnse Hopkinse.

I takový dopad ostatně potvrzují studie. Třeba výzkum britských vědců odhalil, že tři čtvrtiny tamních obyvatel zpozorovaly během pandemie změnu ve svém spánkovém režimu a méně než polovina spala dostatečně.

Jak ovšem čas postupuje, pozorují lékaři, že část pacientů netrpí úzkostmi, naopak má za sebou covid. A setkávají se s tím již i čeští lékaři. „Zatím ale v poměrně malém měřítku. Ačkoliv obecně se počet lidí, kteří se na mě obracejí s problémy se spaním, za poslední rok násobně zvýšil,“ uvedl pro Reportér psychiatr Peter Šóš, který se specializuje na poruchy spánku.

Propojení imunity, spánku a psychiky

Co za tím je, není zcela jisté. Obecně vědci poukazují na propojení imunity, spánku a psychiky. I ta totiž dostává při nákaze zabrat. Nebo také na to, že nákaza má zřejmě vliv na nervový systém.

Někteří lékaři zase upozorňují na spojitost se spánkovým hormonem melatoninem. Ten nyní na světě zkoumá osm studií jako možnou prevenci těžkého průběhu covidu-19, zabraňuje totiž poklesu imunitních funkcí. Starší lidé jej přitom mají často v těle méně, což je činí více náchylnými.

Poškození nervů, mrtvice. Koronavirus může ničit mozek i lidem bez příznaků

Jednoznačné spojení zatím není vysvětlené. Potíže se spánkem má ovšem čím dál tím víc lidí, s tím, jak přibývá osob, které si covidem prošly. Své o tom ví třeba i pětatřicetiletá zdravotní sestra Alena, která si nemocí prošla v září a nespavost ji trápí dodnes.

„Rychle usnu, ale hodně se budím a kvalita spánku je nízká. Ráno se probudím s tím, že bych si potřebovala zase lehnout. Beru bylinky, piju různé čaje. Jsou noci, kdy to je lepší, a noci, kdy to je horší,“ říká.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video