„Vážně jsem si myslela, že v tu chvíli umřu,“ vzpomíná Murpheyová. Ale ulevilo se jí a uběhl zhruba měsíc bez příznaků. Pak se nakazila sekundární bakteriální infekcí, která ji poslala do nemocnice.
Ženám po padesátce hrozí největší riziko, že budou mít covid týdny až měsíce |
Podstoupila čtyřtýdenní léčbu antibiotiky, po níž se zotavila asi na 85 procent svého běžného zdravotního stavu, uvádí. V srpnu přišlo prudké zhoršení.
Společně s jejím lékařem došli k závěru, že prodělala slabou mozkovou mrtvici a syndrom cizí ruky (AHS), kvůli němuž jednačtyřicetiletá Murpheyová ztratila nad jednou rukou kontrolu. Od té doby má také problémy s mluvením a psaním.
„Měla jsem dojem, že jsem něco napsala výborně. Odeslala jsem to v e-mailu nebo na sociální síť, a když jsem si to později přečetla znovu, zjistila jsem, že je to prošpikované chybami,“ dodala.
Kim Murpheyová je jedním z rostoucího počtu pocovidových pacientů s dlouhým průběhem nemoci, kdy symptomy přetrvávají nebo se vracejí ještě řadu měsíců po prvotním prodělání choroby. Stejně jako mnoho dalších věcí souvisejících s koronavirem, zatím zůstává dlouhý průběh covidu-19 záhadou. Ale zdá se, že tento stav je podstatně častější u žen.
Symptomy se značně liší, což představuje součást problému, ale mnoho pacientů cituje vyčerpání, dýchavičnost, kašel, bolest svalů či kloubů, bolest na hrudi, rychlé či bušící srdce, ztrátu nebo změnu chuti a čichu, nespavost a problémy s pamětí nebo soustředěním. Některé také uvádějí vypadávání vlasů, vyrážku, krevní sraženiny a poškození srdce, plic nebo mozku.
Osmdesát procent žen a dvacet procent mužů
Poznatky o dlouhodobém průběhu se stále ještě sbírají a jsou často roztříštěné. Přesto někteří lékaři uvádějí, že mezi pacienty léčenými s dlouhodobými pocovidovými příznaky je jasná pohlavní nerovnováha.
Podle internisty Ryana Hurta, který vede pocovidový výzkum na klinice Mayo, má dlouhý průběh zhruba 10 procent z 20 tisíc pacientů, kteří tu byli pozitivně testováni na koronavirus. A z těchto dlouhodobých případů tvoří 60 až 80 procent ženy, dodal.
Stejné poměry ukazují skupiny pacientů trpících dlouhodobými příznaky, kteří se sdružují na sociálních sítích, aby si vzájemně poskytli rady a podporu.
Podle Diany Berrentové, která založila skupinu Survivor Corps pro lidi trpící dlouhým covidem, tvoří ze 150 tisíc členů 82 procent ženy a 18 procent muži. Také Amy Watsonová, která založila dvě facebookové skupiny pro osoby s dlouhým covidem, uvádí, že zhruba 80 procent z jejich 12 tisíc členů jsou ženy a 20 procent muži.
Poškození nervů, mrtvice. Koronavirus může ničit mozek i lidem bez příznaků |
Lékaři si nejsou jistí, proč by měl existovat nějaký rozdíl mezi způsobem, jakým se koronavirus z dlouhodobého hlediska projevuje u mužů a u žen. Jednou z možností mohou být zásadní rozdíly v imunitním systému, dodal Hurt.
Krom biologie může tento rozdíl způsobovat také skutečnost, že ženy jsou ochotnější vyhledat lékařskou pomoc a mluvit otevřeně o svých symptomech, zvláště pak o těch, které jsou spojené s problémy nálady nebo kognitivních funkcí.
Joann Elmoreová, internistka a epidemioložka z Kalifornské univerzity v Los Angeles, zatím uvádí, že nemá dostatek údajů, aby mohla s jistotou uvést, že dlouhý průběh covidu-19 trápí více žen než mužů. „Sama se s ním setkávám jak u mužů, tak u žen,“ řekla Elmoreová.
„A musím přiznat, že jako lékařku mě to děsí. Někteří si mohou myslet, že se to stává jen těm, kdo měli těžký průběh a byli na jednotkách intenzivní péče na plicních ventilátorech. Ale my se s těmito dlouhodobými symptomy setkáváme i u mladých, zdravých jedinců, kteří prodělali jen mírnou formu covidu.“
3. února 2021 |