Sedmatřicetiletá Denisa Hapalová se nakazila koronavirem v prosinci. Brzy se dostavily klasické, ale nijak závažné příznaky: teploty do osmatřiceti stupňů, bolest mezi lopatkami, zimnice, ztráta čichu... Ke konci tehdy ještě desetidenní izolace ale symptomy téměř odezněly a Hapalová si myslela, že nemoc má za sebou. „Jak by někdo řekl: taková nepříjemná, horší ‚chřipka‘,“ popsala.
Covid-19 může zdevastovat plíce i jinak zdravému člověku, říká pneumoložka |
Když přišly Vánoce, zvládla dělat vše jako normálně. Zdobit stromeček, péct cukroví. Přetrvávala sice únava, bolest svalů a ztráta čichu, vše ale v únosné míře. „Zlom přišel asi týden po konci izolace. Opět přišly teploty, neskutečná únava, přidala se obrovská dušnost. Zvládla jsem jen ležet a spát,“ říká Hapalová.
A její zdravotní stav se nezlepšil ani o tři měsíce později. „Stále mám teploty, bolesti svalů, kloubů, dušnost a nyní i třes rukou, motáni hlavy a vysoký tep až 170. Nezvládám celé měsíce běžně fungovat a poslední dny dojdu sotva na záchod a do postele. Není týden, kdy nejsem u lékaře,“ popisuje.
Hapalová před onemocněním pravidelně sportovala, zdravě se stravovala a nekouřila. Není obézní, jak mnohdy o pacientech s covidem-19 zaznívá. Přesto již měsíce bojuje s následky choroby. „Mám malého syna a tři měsíce mě vidí jen ležet,“ říká.
Jeden z deseti
Denisa Hapalová není zdaleka jediným pacientem, jehož se zdravotní obtíže drží i přes to, že oficiálně už covid-19 nemá a není tak ani třeba evidovaný ve statistikách. Dlouhodobé potíže nejsou podle zahraničních studií ničím výjimečným. Začalo se jim mezi pacienty říkat „long covid“ neboli dlouhý covid. Že je svět podcenil, prohlásila na konci února Světová zdravotnická organizace (WHO).
Zkušenosti ze zahraničíStudie na toto téma v Česko teprve vznikají. V zahraničí jsou ale už dál a jejich výsledky jen potvrzují zážitky českých lékařů z praxe. Výsledky desítek různých studií zkompiloval na konci března akademický žurnál Nature Medicine. „Je zjevně, že péče o covidové pacienty nekončí v okamžiku propuštění z nemocnice. Pro poskytnutí komplexní péče je třeba mezioborové spolupráce. Je proto nutné, aby si nemocnice uvědomily potřebu vzniku speciálních klinik zaměřených na covid-19,“ shrnuli autoři. |
„Nevyhnutelně se naše prvotní snahy zaměřily na záchranu životů desítek tisíc lidí, kteří měli závažný průběh nemoci, a nějakou dobu tak trvalo, než jsme naši pozornost přesunuli na ty, kteří trpí dlouhodobými následky. Vůči těmto pacientům máme dluh,“ uvedla tehdy WHO.
Podle organizace se tyto problémy týkají častěji žen. Nezáleží přitom na tom, nakolik závažné bylo samotné prodělání nemoci. Alespoň měsíc po nákaze pociťuje symptomy asi čtvrtina lidí. Asi jeden z deseti se stále cítí špatně i po dvanácti týdnech. A jak čas ubíhá, ukazuje se, že část pacientů trpí i mnohem déle.
Po Česku začala i proto vznikat centra postcovidové péče. První bylo to, které vzniklo při Fakultní nemocnici Hradec Králové. Brzy ale následovala další, nyní tak vlastní postcovidové centrum provozuje i Fakultní nemocnice Brno, řada nemocnic skupiny Agel či Městská poliklinika Praha.
A zájem je velký. „Vzhledem k extrémně vysokému počtu pacientů, kteří prodělali v posledních měsících covid-19, je zájem o vyšetření v centru postcovidové péče vysoký a část pacientů musíme již odmítat,“ uvedl Vladimír Herout, primář z Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy Fakultní nemocnice Brno. Dodal ale, že sledování se zabývají i spádoví pneumologové, kteří tak část pacientů vyšetří sami.
„Zájem o služby postcovidových center je značný a to do takové míry, že například v Nemocnici Agel Prostějov jsme museli navýšit kapacity ambulance, abychom mohli vyšetřit všechny pacienty do dvou týdnů,“ potvrzuje Adam Knesl ze skupiny Agel.
Po třech měsících a s indikací
Podle Herouta se přitom pacienti dělí na dvě skupiny. První tvoří ti, kteří mají potíže relativně časně po onemocnění covidem-19. „U takových pacientů dominují potíže s přetrvávající dušností, bolestmi na hrudníku, nespavostí, poruchami soustředění, neurologickými příznaky, dekondicí a tak dále,“ popsal. Jejich potíže dle Herouta většinou do tří měsíců odezní a řešit by je měl spíše praktický lékař.
„Druhou skupinou jsou pacienti, u nichž dané symptomy přetrvávají i tři měsíce po prodělání onemocnění covid-19 a takoví by měli být indikováni k vyšetření v centru postcovidové péče,“ vysvětlil Herout. Tam by je měl poslat praktik či odborný specialista.
Přibývají stovky hospitalizovaných dětí, kvůli postcovidovému syndromu |
Příznaky i typy pacientů jsou různé. „Postcovidový syndrom může postihnout všechny pacienty bez rozdílu věku, ale v současné době lékaři v prostějovské nemocnici evidují v postcovidovém centru mnohem častěji mladé lidi a ženy. Příznaky se mohou klidně objevit několik týdnů po prodělané covidové infekci, která měla lehký nebo bezpříznakový průběh,” popsala Ivona Grygárková, primářka oddělení plicních nemocí prostějovské nemocnice.
Podle mluvčího Fakultní nemocnice Hradec Králové Jakuba Sochora pak zase tamní postcovidové centrum vyšetřuje nejvíce pacientů ve věku čtyřicet až šedesát let, objevují se ale i mladší či starší. Pravidlem podle něj není ani to, jestli měl dotyčný před covidem-19 jiné zdravotní komplikace.
Dušnost, únava, nespavost...
Že se problém týká i mladších ročníků, potvrzuje pětadvacetiletá Alexandra. Ta se koronavirem nakazila v říjnu. Měla středně těžký průběh nemoci, kvůli potížím s dýcháním strávila několik dní v nemocnici. „Když mě pustili, byla jsem stále hrozně unavená a bylo mi zle, což mě ale nijak nepřekvapuje. Ale drželo se mě to i po několika měsících. Ještě v prosinci, když jsem se šla projít s přítelem do lesa, jsem měla problém s dýcháním. Šli jsme po rovince a nijak rychle a já jsem se cítila, jako kdybych uběhla aspoň deset kilometrů,“ popsala Alexandra.
Poškození orgánů, bolest, vyčerpání. Dlouhý covid trápí častěji ženy |
A liší se i příznaky. „Většinou jde o problémy s dušností, nadměrnou únavou, nevýkonností, objevují se také poruchy spánku či deprese. Obecně je však možné říci, že se problémy u pacientů časovým odstupem od onemocnění covid-19 postupně zmenšují,“ uvedl Sochor. ¨
„Dalšími příznaky jsou kašel, bolesti hlavy, kloubů, bolesti na hrudníku, nemožnost se soustředit, poruchy paměti, eventuálně vypadávání vlasů nebo kožní problémy, ztráta chuti a čichu,“ doplňuje ještě Knesl.
V Česku i v zahraničí vzniká již řada iniciativ na pomoc těmto pacientům. U nás dopady covidu sledují třeba lékaři z České pneumologické a ftizeologické společnosti. Ještě dál jdou v zahraničí. Třeba u sousedů na Slovensku: určit, zda má jít pacient s „ long covidem“ k lékaři, tam pomáhá platforma s názvem Covid Helper, kterou doporučuje i tamní ministerstvo zdravotnictví.
Následky covidu zahrnují i jev zvaný kakosmie. Libé vůně pak zapáchají:
8. února 2021 |
