Jako bývalá členka KSČ prý není schopná nestranně rozhodnout jeho majetkový spor se společností Vodovody a kanalizace Jablonné nad Orlicí.
Podle ústavních soudců jsou námitky sudetského Němce v tomto případě příliš nekonkrétní. "Klíčová námitka uvedená v ústavní stížnosti je založena výhradně na skutečnosti, že soudkyně byla členkou KSČ, a to aniž by byly tvrzeny a prokázány další konkrétní skutečnosti, jakým způsobem se toto její konkrétní členství projevovalo a projevuje ve vztahu ke stěžovateli, jeho rodině či národnostní skupině, kterou reprezentuje," uvedla v rozhodnutí soudkyně zpravodajka Ivana Janů.
KSČ nenáviděla kdekoho
Stížnost upozorňovala na to, že komunistická strana vedla štvavou propagandu proti sudetským Němcům, což u soudu prokazovaly články ze stranického listu Rudé právo. "Uměle vytvářená a živená nenávist k sudetským Němcům byla jedním z hlavních zdrojů ideologické legitimace tzv. vedoucí úlohy KSČ v československé společnosti," stojí ve stížnosti, kterou na svém blogu zpřístupnil právní aktivista Tomáš Pecina.
Ústavní soudci se ale domnívají, že nenávistný postoj nemuseli nutně a automaticky sdílet všichni řadoví členové KSČ. "Je obecně známo, že komunistický režim viděl nepřítele v kdekom. (...) Patrně nelze říci, že by členství a aktivity v KSČ automaticky vyjadřovalo konkrétní přesvědčení ve vztahu k sudetským Němcům. Negativní postoje vůči sudetským Němcům jsou historicky patrny i v politických postojích dalších stran," stojí v usnesení.
Když o námitce podjatosti proti Adámkové v květnu rozhodoval Vrchní soud v Praze, označil ji pouze za řadovou členku strany. Její členství prý bylo formální a omezovalo se jen na účast na schůzích, kde se probíraly pracovní záležitosti a placení příspěvků. Stěžovatel ale Adámkovou přesto považuje za "osobu mravně narušenou, za bezcharakterní oportunistku, která není způsobilá zastávat v demokratické společnosti funkci soudce".
Ústavní soud loni vyhlásil klíčový nález, v němž nařídil zveřejnit údaje o bývalém členství soudců v KSČ. Naznačil v něm také, že lidé mohou teoreticky právě kvůli stranické minulosti soudců podávat námitky podjatosti. Má o nich být rozhodováno případ od případu, podle konkrétních okolností a podle toho, jak se jednotliví soudci za minulého režimu angažovali. Aktéři sporů ale vždy musejí doložit, jak se bývalé členství projevuje v práci soudce.
"Účastník řízení musí ohledně každého soudce, jehož podjatost namítá, uvést konkrétní skutečnosti, pro něž má za to, že soudce je z projednávané věci vyloučen," uvedl Ústavní soud.
