Ruský kapitál se projevuje zejména v průmyslovém sektoru. Některé společnosti nepřímo vlastnili například dokonce oligarcha Roman Abramovič nebo miliardář Dmitrij Alexandrovič Pumpjanskij. Oba jsou přitom na českých i evropských sankčních seznamech.
„Podle přijatých sankcí nemají ruští občané zakázáno podnikat, mají ale zakázáno exportovat či importovat některé zboží z nebo do Ruska a pravděpodobně jim to trochu ztížilo i vyřízení víz v Evropské unii,“ vysvětluje pro iDNES.cz Martin Lindák, analytik datového portálu FinStat, který o vlastnictví českých firem nedávno vypracoval analýzu.
Zadluženou společnost očistí věřitelé od ruských majitelů a pokusí se ji zachránit |
Sankce obcházejí přes Asii
Počet cizinců v orgánech českých firem přitom dlouhodobě roste. K únoru 2024 jich bylo na různých pozicích více než 156 tisíc, což představuje 13 procent z celkového počtu lidí vystupujících jménem firmy v České republice, kterých je více než 750 tisíc. Šlo převážně o pracovníky ze Slovenska, Ukrajiny nebo právě Ruska. A to i přes sankce.
Důvodů je podle Aleše Průchy, manažera pro oblast imigračních služeb v poradenské a technologické společnosti Deloitte, obecně více. Česká republika je podle něj stále atraktivní lokací pro zahraniční investice.
„Tyto firmy pak často dosazují do statutárních pozic řídící pracovníky ze svých mateřských společností, to je dlouhodobý trend, který přetrvává. Mimo toto hraje významnou roli i vysoký nárůst počtu cizinců v České republice, zejména s trvalým pobytem. Ten jim v tuzemsku umožňuje snazší fungování, kde je například výhodnější ekonomická situace, bezpečnější prostředí či více obchodních příležitostí, než v jejich domovských zemích,“ přibližuje Průcha.
Největší podniky s ruským kapitálem byly ty z průmyslu, různé ocelářské podniky, odkud se již ruský kapitál postupně stahuje právě kvůli sankcím, které jim ztěžují podnikání. „V Evropě se sankce obcházejí přes asijské země, jako například Kazachstán, Čínu nebo Kyrgyzstán,“ popisuje Lindák.
Firmy s ruskými vlastníky mají nejčastěji sídlo v Praze a Karlových Varech. Zahraničními vlastníky z Ruska jsou téměř výhradně fyzické osoby a podnikatelskou základnu tvoří z 95 procent společnosti s ručením omezeným, vyplývá to z analýzy Dun & Bradstreet. |
Největší společností, ve které analytici evidují zahraniční osoby z Ruska, je společnost Vítkovice Steel. V její dozorčí radě působí Julija Kasperská-Birman a Olga Serova. Do roku 2014 nesla společnost jméno svého ruského vlastníka – Evraz Vítkovice Steel.
Ve stejném odvětví působí i společnost Czech Vanadium, jejímž akcionářem byl dlouhodobě nadnárodní ocelářský gigant s ruským kapitálem – Evraz Group. Spolumajitelem koncernu byl i známý oligarcha Roman Abramovič, který je na sankčním seznamu.
Společnost Vítkovice Steel má kvůli válce na Ukrajině zablokovaný majetek |
Ministr dopravy i miliardář
„Společnost Czech Vanadium minulý rok změnila vlastníka na OOO NIKOM z ruského Tuli a v březnu 2024 změnila vlastníka znovu. V současné době je jím společnost METCO LTD se sídlem v Abú Dhabí ve Spojených arabských emirátech,“ informuje Lindák. Podle poslední výroční zprávy z roku 2022 měla společnost tržby přes 130 milionů eur.
Z odvětví těžkého průmyslu je podle analýzy také společnost MSA, strojírenský podnik se sídlem v Dolním Benešově. Jediným akcionářem společnosti je společnost s ručením omezeným ETERNO (Obščestvo s ograničennoj otvetstvennostju „ETERNO“).
„ETERNO je součástí ruské metalurgické společnosti TMK. Společnost vlastní ruský miliardář Dmitrij Alexandrovič Pumpjanskij, který se nachází na ukrajinském a evropském sankčním seznamu,“ doplňuje Lindák. Kromě toho má česká MSA několik ruských členů statutárních orgánů. V současnosti je společnost vzhledem k uvaleným sankcím v insolvenci.
Na sankčních seznamech se objevují také skuteční vlastníci nebo členové statutárních orgánů v některých menších českých společnostech. Patří mezi ně akciová společnost „Aeroflot-ruské letecké linky“. Jde o pobočku ruského národního dopravce Aeroflot. V ní působí jako generální ředitel Vitalij Saveljev, který je zároveň ministrem dopravy Ruské federace. Saveljev figuruje na sankčním seznamu Evropské unie.
Ve společnosti GARDEA je členem statutárního orgánu a členem představenstva Sergej Bitkin, který se nachází na ukrajinském sankčním seznamu, podle kterého má figurovat také v ruského Rosatomu. GARDEA naposledy předložila účetní závěrku v roce 2019, ve které vykázala ztrátu jen několik tisíc českých korun, přestože má aktiva ve výši 1,3 milionu eur.
Sankcionovaná osoba je rovněž ve společnosti VERSVET, kde je statutárním orgánem Svetlana Verkhovtseva. Ta se nachází na sankčním seznamu USA a Ukrajiny. VERSVET měl být součástí společností, jejichž prostřednictvím ruská společnost Radioavtomatika nakupovala zboží pro ruský obranný průmysl.
Rusko se snažilo o vlivové operace v Česku, vláda rozšířila sankční seznam |
Pro Rusy není vhodná doba
Nejvíc cizinců v českých firmách pochází ze Slovenska, a to více než 18,8 tisíc. Pro srovnání – na Slovensku podniká jen o něco víc (19 276) Čechů. Následují Ukrajinci, kterých je přes 13 tisíc, a Rusové, kterých je téměř 10 tisíc. Ve slovenských firmách vystupuje méně než třetina Ukrajinců a méně než šestina Rusů oproti počtu v Česku.
„Historicky máme se Slovenskem silné obchodní i další vazby a není mezi námi jazyková bariéra, což je hlavním důvodem tohoto trendu. Zároveň je velmi rozšířené, že celá řada statutárních orgánů zastřešuje fungování v rámci regionu, v tomto případě pro Česko i Slovensko současně,“ říká Průcha.
Počet ukrajinských statutárních rolí podle experta roste s otevřením pracovního trhu pro ukrajinské zaměstnance a tudíž i zakládání firem ukrajinskými státními příslušníky narostlo.
„Pro ruské statutární pozice není v současnosti vhodná doba s ohledem na sankce a také na nařízení vlády, které až na výjimky neumožňuje získat ruským občanům trvalý pobyt na území České republiky,“ doplňuje Průcha.
