ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Depositphotos

Do Evropy pronikl čínský zápal plic. Česko pátrá po antibiotikách

  • 195
Zápaly plic způsobené bakteriemi, které v poslední době ve větších počtech u dětí zaznamenali v Číně, se podle náměstka ministra zdravotnictví Jakuba Dvořáčka objevily v několika případech i v Evropě. Česko proto prověřuje dostupnost typu antibiotik, která na ně účinkují. Veřejnost chce informovat za týden na tiskové konferenci.

Bakterie Mycoplasma pneumoniae se běžně v Evropě vyskytuje, jde o respirační patogen. Způsobuje příznaky podobné viróze, jako jsou zánět horních cest dýchacích, horečka či bolesti svalů, ve vážnějších případech zápaly plic zejména u dětí nad pět let a seniorů.

Situaci podle náměstka sleduje Evropské centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (ECDC), informace si z Číny vyžádala i Světová zdravotnická organizace (WHO). „Jsou případy hlášené z Francie, Holandska a dalších států. Jedná se o jednotky,“ uvedl Dvořáček. Jde podle něj těžko rozlišit, zda jde o onemocnění touto bakterií, nebo jinou, která je v ČR běžná. „Co vidíme v nemocnicích, nejsou žádné signály o nárůstu a vzniku nějaké epidemie,“ dodal.

Nový virus z Číny cílí na děti. Víme málo, nepanikařme, říkají experti i Válek

Podle odborníků se Čína po úplném uvolnění protiepidemickch opatření souvisejících s covidem-19 potýká s nárůstem jiných nemocí podobně jako loni na podzim Evropa. Infektolog Marek Štefan z Kliniky infekčních nemocí a cestovní medicíny Fakultní nemocnice v Motole na síti X napsal, že proti klasickým zápalům plic, které způsobuje například bakterie pneumokok, je onemocnění obvykle mírnější. Na vážnější se používá typ antibiotik, takzvané makrolidy.

„Zejména v Asii však stoupá rezistence na makrolidy, lékem volby je pak doxycyklin nebo alternativně fluorochinolony,“ uvedl. Antibiotická resistence je odolnost bakterie na konkrétní antibiotikum, která se může v Asii a Evropě lišit. „Každopádně na mykoplazmu nepůsobí peniciliny ani další ATB ze skupiny beta-laktamů,“ uvedl Štefan.

Čínská vláda tento týden oznámila sérii opatření, která mají bránit dalšímu šíření respiračních onemocnění v zemi. Cestujícím přijíždějícím do Číny by se měla na hranicích změřit teplota, přísnější prevence a kontroly by měly být také ve školách a v domovech pro seniory, uvedla podle agentury DPA čínská vláda. Čína i WHO v minulosti čelily kritice týkající se nedostatečné transparentnosti při informování o prvních případech covidu-19, které se vyskytly ve městě Wu-chan na přelomu let 2019 a 2020.

V Číně roste počet respiračních onemocnění. Znepokojená WHO žádá o další data

ECDC proto pravidelně monitoruje informace ve veřejném prostoru i v zemích mimo Evropu. Ve svém hlášení z pátku minulého týdne k případům zápalů plic u dětí v Číně uvedlo, že čínská národní zdravotní komise informovala o případech 13. listopadu, 23. listopadu pak doplnila další informace na žádost WHO.

„Od května byl v Číně detekován nárůst ambulantních konzultací a hospitalizací dětí do nemocnic kvůli Mycoplasma pneumoniae a od října 2023 kvůli RSV, adenoviru a viru chřipky,“ uvedly podle ECDC čínské zdravotní orgány. Nezaznamenaly žádné nové nemoci ani netypické projevy. Nárůst je podle nich dřívější, než je v chřipkové sezoně obvyklé, ale vzhledem ke zrušení proticovidových opatření to odborníci očekávali.

Čínské nemocnice jsou plné, úřady viní covid

Vlna respiračních onemocnění v Číně, která se šíří především mezi dětmi, zahltila pediatrická oddělení v nemocnicích. Čínské úřady vyzývají obyvatele ke klidu a nárůst počtu nemocných připisují následkům covidových uzávěr, napsal zpravodajský server The Guardian.

Podle zpráv státních i jiných čínských médií je mnoho nemocničních oddělení plných. Deník Global Times v úterý uvedl, že hlavní pekingská dětská nemocnice přijímá až 9378 pacientů denně a v posledních dvou měsících měla plnou kapacitu. Uvedl také, že ambulance, dětské kliniky a respirační oddělení v několika dalších pekingských nemocnicích jsou obsazené nejméně na sedm dní.

Na internetu se objevily fotografie a videa ukazující přeplněné čekárny s lůžky lemujícími chodby v nemocnici v provincii Che-pej. Jedny noviny citovaly rodiče z Ťi-nanu, kteří uvedli, že polovina žáků ve třídě jejich dítěte je nemocná.

Na covid jsme dobře připravení, tvrdí Čína. Rozdává cestovní poukazy

Záběry žáků, jak si v nemocnici dělají domácí úkoly, údajně přiměly místní úředníky, aby varovaly školy, že by neměly nutit děti dohánět učivo, když jsou nemocné. V Chang-čou jeden z rodičů sdělil médiím, že vyučování bylo pozastaveno, protože je spousta dětí nepřítomných.

WHO uvedla, že monitoruje nárůst „nediagnostikovaných zápalů plic v dětských nemocnicích v Pekingu, Liao-ningu a na dalších místech Číny“.

Dostupné údaje naznačují, že počet chřipkových onemocnění je více než dvakrát vyšší než v posledních letech. Čínské úřady ale vyzývají ke klidu a přičítají nárůst případů začátku první chřipkové sezony od zrušení protipandemických omezení.

Na nedělní tiskové konferenci vyzvala národní zdravotní komise místní úřady, aby otevřely více klinik pro léčbu horečky, prodloužily provozní dobu a zvýšily zásoby léků.

Čína reaguje na zvýšený výskyt chorob. Zavádí přísnější opatření

Nárůst počtu nemocných není podle čínských zdravotních činitelů důsledkem výskytu nových patogenů, ale šíření bakterií, jako je mycoplasma pneumoniae - hlavní původce velkého počtu respiračních infekcí - a běžných patogenů včetně chřipky, rhinoviru, adenoviru a RSV.

Čína byla jednou z posledních zemí, která zrušila protipandemická omezení kvůli nemoci covid-19. „Tento fenomén nárůstu počtu respiračních infekcí po uzávěrách se někdy označuje jako imunitní dluh,“ řekl profesor François Balloux z londýnské univerzity UCL.

„Vzhledem k tomu, že Čína zažila mnohem delší a tvrdší zákazy vycházení a další opatření, než v podstatě kterákoli jiná země na světě, očekávalo se, že by následné vlny nákaz po skončení uzávěr mohly být v Číně značné,“ dodal profesor Balloux.

28. prosince 2022

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video