Český expremiér, proslulý tím, že nejde pro ostřejší slovo daleko - jak rád říkal, "padni, komu padni" - si nebral servítky.
"Chceme mít v NATO zemi, jejíž prezident má za politické vzory Stalina a Beriju a byl kritizován za potlačování opozice a nezávislých médií?" vypálil v prvním panelu konference, který nese název Ke svobodné a jednotné Evropě.
Sovětský diktátor Josif Stalin si přitom jednotu Evropy představoval po svém a jeho pravá ruka Lavrentij Berija čistil Sovětský svaz od jakéhokoliv odpůrce - skutečného, domnělého, umírněného i vymyšleného.
Zeman proto musel vysvětlit, jak svá slova myslel. Opřel se o článek reportéra Johna Laughlanda. Ten v Guardianu napsal, že "holandská manželka gruzínského prezidenta Sandra Roelofs řekla, že její muž chce následovat dlouhou tradici silných gruzínských vůdců 'jako byli Stalin a Berija'."
Maďarský exministr zahraničí Géza Jeszenszky oponoval slovy, že "o autenticitě (prohlášení Sandry Roelofs) asi nerozhodneme", bývalá lotyšská prezidentka Vaira Vike-Freibergová zase se zkamenělou tváří namítala, že nikdo z Gruzínců nemůže za okupaci země ruskými jednotkami, která začala v srpnu 2008. Se Zemanem to ale nehnulo.
Pustil se i do Ukrajiny, kterou označil za stát, kde "dvě až tři smečky bojují o výnos z tranzitních poplatků za zemní plyn" a která nedokáže dodržet elementární dohody. "Posloužilo by Alianci mít takové členy? Prosím, přemýšlejte o tom," řekl delegátům.
"Přijměme Izrael. Odmítnout jej je zbabělé"
Poté expremiér zopakoval, co už řekl dříve - totiž že by NATO mnohem spíše mělo přijmout Izrael. "Některé teroristické organizace a státy, jako je Írán, se v průběhu několika málo let zmocní atomových zbraní a pak už bude pozdě na krásné a hladké diplomatické řeči. Jsem zastánce postupu prevence," řekl Zeman.
ZEMAN O ÍRÁNU"Až se země jako Írán zmocní jaderných zbraní, bude pozdě." |
Izrael má nicméně specifické postavení. Těžko si lze představit, že by například židovští vojáci plnili roli mírových sborů v sunnitském Afghánistánu. A zda by například Francouzi po návratu do vojenské struktury NATO šli bránit izraelské hranice v případě napadení Izraele jako člena Aliance (když jim bylo zatěžko vyslat mírotvorce do Libanonu a naléhali na co nejrychlejší konec nedávné války v Gaze).
Místopředseda vlády pro evropské záležitosti Alexandr Vondra proto nastínil, že je otázkou, zda vůbec Izraelci do NATO chtějí. I na to měl Zeman odpověď. "Bavil jsem se o tom s Ehudem Olmertem a on mi říkal, že by zájem měl, ale že se bojí odmítnutí a nechce přijít o prestiž," prohlásil.
