Charlotte G. Masaryková má svůj park

Praha - Prostranství mezi ulicemi Na Valech, Badeniho, Na Baště sv. Ludmily a Na Baště sv. Jiřího v Praze 6 nese od středy jméno manželky našeho prvního prezidenta - Charlotte G. Masarykové. Naplnila se tak dvouletá snaha členů Masarykovy společnosti. Ve středu navíc skončila první etapa reskonstrukce Písecké brány, která celému prostranství dominuje.

Rekonstrukci, která byla zahájena v říjnu 2000,  financovala Praha 6 ze svého rozpočtu částkou 4,7 milionů korun.

"První část opravy zahrnovala práce, které byly prvním krokem k záchraně celého objektu - obnovení systému jílové izolace, restaurování severní fasády z kamene, restaurování omítek jižní fasády, provedení replik dřevěných vrat, oken a dveří a povrchová úprava zeleného krytu," uvedl Martin Šalek z tiskového oddělení šesté městské části.

Historie Písecké brány:
Písecká brána (někdy také Písečná, Písková, Bruská či původně Karlova) – byla vystavěn jako součást barokního fortifikačního systému Prahy. Své jméno získala brána od dnes již neexistujícího předměstí, zvaného Písek.

Jejím předchůdcem byla stejnojmenná gotická brána, která stála v místech dnešní Valdštejnské ulice na Malé Straně a byla zbořena roku 1623 při stavbě Valdštejnského paláce.

Nová Písecká brána vznikla v rámci budování mohutného barokního opevnění na levém břehu Vltavy, které se táhlo od nynější budovy předsednictva vlády (bývalá Strakova akademie) do svahu a pak velkým obloukem ke Strahovu a dále přes Petřín a po jeho svahu až k Vltavě.

V opevnění byly mohutné brány – Písecká, Strahovská a Újezdská – a dvacet bašt pojmenovaných podle svatých patronů. Celý tento fortifikační systém dostal jméno Mariánské hradby, a to podle kostela Panny Marie Pomocné (V Šancích) poblíž Písecké brány. Kostel vystavěli otec a syn Palliardiové v letech 1757-1761 (v roce 1792 byl zbořen).

Samotná Písecká brána je vklíněna mezi bašty sv. Jiří a sv. Ludmily. Pochází z roku 1721 a byla postavena architektem Giovannim Battistou Alliprandim podle návrhu Františka Vogota.

V roce 1741 se za válek o dědictví rakouské dostal do Prahy touto branou potomní český vzdorokrál Karel Albrecht Bavorský, protože její chabou obranu zajišťovala slabá posádka a nevycvičení měšťané a studenti.

Když začaly později Mariánské hradby překážet rozvoji Prahy, došlo v roce 186O k rozhodnutí je zrušit. Postupně začaly mizet a do dnešních dnů se dochovaly jen v několika torzech. Píseckou bránu uchránila před demolicí její poloha, která nepřekážela stavebnímu a dopravnímu ruchu.

Opevnění na západ od brány však bylo roku 1898 zbouráno, aby uvolnilo prostor pro stavbu nové kadetní školy (dnes ministerstvo obrany), vystavěné roku 19OO. Rovněž hradby na východ od brány byly zbourány a rozváženy (od roku 19O1) do příkopů, čímž se otevřela cesta na Letnou.

Písecká brána v Praze 6 po I. etapě rekonstrukce, kterou financovala šestá městská část téměř pěti miliony korun.