Podle Sedmičky se irácké špičky na československé úřady obrátily v roce 1977 s tím, že potřebují pomoc. Saddáma Husajna tehdy totiž trápily velké bolesti způsobené vyhřezlou ploténky. Dokonce byl částečně ochrnutý. Lékařské záznamy o zdravotním stavu Husajna jsou označeny jako tajné.
Československá pomoc tehdy připadala v úvahu proto, že Irák měl v sedmdesátých letech s Husákovým režimem výborné politické i hospodářské vztahy. V rámci socialistické pomoci Československo do Iráku vyváželo velké průmyslové celky, například rafinerie a továrny. Praha Bagdádu také dodávala zbraně za stovky milionů korun.
Řada iráckých důstojníků zase získala vojenské vzdělání v někdejším Československu. Brněnskou vojenskou akademií tak v sedmdesátých letech prošlo několik desítek studentů z Iráku. Na tehdejší Vojenské akademii Antonína Zápotockého získávali vzdělání z oblasti pozemního vojska a letectví.
Husajn se narodil 28. dubna 1937. Iráku vládl železnou rukou od roku 1979 až do americké invaze v březnu 2003, kdy byl chycen a uvězněn. Jeho syny Udaje a Kusaje zabila americká armáda v červenci 2003 v Mosúlu.
konec Saddáma HusajnaUprchlého iráckého diktátora Saddáma Husajna lapili Američané 13. prosince 2003, devět měsíců po invazi do Iráku. V roce 2004 ho FBI vyslýchala a následně předala Iráčanům, kteří ho za vyvraždění 148 Kurdů v Dudžailu v roce 1982 postavili před soud a v prosinci 2006 oběsili. Na internet se po popravě dostala amatérská nahrávka, která zachytila nedůstojný průběh Husajnovy exekuce. Při následných nepokojích zemřelo osmdesát lidí. Při výsleších Husajn mimo jiné řekl, že nikdy nepoužíval dvojníka. "To se děje ve filmech, ne ve skutečnosti," řekl. Zároveň ale přiznal, že z bezpečnostních důvodů použil od roku 1991 jen dvakrát telefon a že taky málokdy spával dvě noci po sobě na jednom místě. |
