Čísla jsou výsledkem průměru bodových hodnot jednotlivých úrovní vzdělání na počet obyvatel starších patnácti let, kteří tohoto vzdělání dosáhli. Výsledek nula odpovídá stavu, kdy nikdo v zemi nemá žádné vzdělání. Pokud vyjde stovka, jsou všichni vysokoškoláci.
Česko je na tom obecně dobře - s hodnotou 48,8 dosáhlo třetího nejlepšího ukazatele. Na vrcholu osmnácti srovnávaných zemí je Estonsko s hodnotou 51,2. Druzí skončili Dáni a Litevci se 49,3. Spodní příčky obsadila Itálie, Portugalsko a Řecko s ukazatelem pod 40.
Ve středním vzdělání si vedeme dobře
V Česku žije také bezkonkurenčně nejvyšší počet lidí se středním vzděláním s maturitou, nebo bez ní (případně vyučených) ve srovnání čtyřiadvaceti zemí. Mají ho u nás dvě třetiny obyvatel nad 15 let. Následují Norsko, Polsko, Rakousko a Slovinsko s více než polovinou lidí.
ČR má také jeden z nejnižších podílů občanů se základním nebo nedokončeným základním vzděláním - 23 procent z obyvatel nad 15 let. Nejmenší podíl má Norsko s asi pětinou lidí.
Nejvíc obyvatel s nejnižším vzděláním žije v Portugalsku, Itálii či na Slovensku, kde je jich podle srovnání víc než polovina.
Lidí s vyšším vzdělání je v Česku málo
Česko ale zaostává v podílu lidí s vyšším vzděláním. Akademické studium absolvovalo devět procent, vyšší odborné vzdělání má přes procento obyvatel nad 15 let, zatímco v Norsku je to víc než pětina.
V tomto ohledu se za Českem umístilo například Rakousko, Švýcarsko, Slovinsko, Polsko, Maďarsko a Lichtenštejnsko. V těchto zemích je ale výrazně vyšší podíl obyvatel s vyšším odborným vzděláním než u nás.
Co se týče nových členských zemí EU, nejlépe jsou na tom pobaltské republiky. Například 14 procent Estonců starších patnácti let má vysokou školu a další desetina absolvovala vyšší odborné vzdělání.
