Ministerstvo zemědělství však s mezinárodní zprávou nesouhlasí. "Zásadně odmítám to, že situace v České republice je katastrofální. Tím nechci říct, že problémy nejsou. Chce to ale odlišovat lokalitu od lokality," tvrdí Jaromír Vašíček, ředitel ministerského odboru rozvoje lesního hospodářství. Dodává, že problémy jsou s porosty především v Krušných a Orlických horách.
Krušné hory se dosud nevzpamatovaly z ekologické katastrofy ze zimy na přelomu roku 1995 a 1996, která byla způsobena především dvěma vlivy: škodlivinami z uhelných elektráren, chemiček a dalších továren a velkým mrazem, kvůli němuž zplodiny umrzly přímo na jehlicích smrků.
V dalších letech však v Krušných horách začaly umírat i břízy a olše, které patří mezi nejodolnější stromy. A loni se k nim přidaly také smrky v Orlických horách.
Proč? Geochemik Jakub Hruška, který v Českém geologickém ústavu zkoumá už roky chemické procesy v půdě, tvrdí: Továrny sice vypouštějí do ovzduší méně škodlivin, ale i tak je to dost na to, aby udržovaly lesní půdu překyselenou, s minimem minerálních živin, které strom potřebuje ke zdravému růstu. V půdě je naopak velké množství látek, které smrkům škodí.
Ministerstvo zemědělství proto vydává desítky milionů korun na speciální hnojiva a vápnění. "S největší pravděpodobností budeme muset tato opatření ještě opakovat, stromy skutečně nejsou v dobrém stavu," říká ředitel Vašíček. Poslední Zelená zpráva ministerstva zemědělství přitom uvádí, že loni se zdravotní stav lesů oproti roku 1998 mírně zhoršil.
Je šance, aby se zdravotní stav českých lesů aspoň přiblížil k poměrům ve Skandinávii či v Rakousku, kde jsou porosty podle mezinárodní zprávy dlouhodobě nejzdravější? "Rozhodně si nemyslím, že by se měla opakovat situace z let 1975 až 1985, kdy v Krušných horách nastojato odumřelo padesát tisíc hektarů lesa. Pokud se budeme o lesy starat, domnívám se, že situaci lze vnímat optimisticky," tvrdí Vašíček.
"Příroda si pomáhá. Když do ní nebudeme rýpat a dál ji ničit, vyhraje," věří František Vohralík, ředitel Městských lesů Chomutov.
"Smrky budou hynout dál," odhaduje geochemik Hruška, podle něhož by řešením bylo masivnější vysazování listnáčů, které jsou odolnější než jehličnany. Na tom se sice pracuje, loňská zpráva ministerstva životního prostředí však uvádí, že v zemi roste více než dvojnásobné množství jehličnanů, než by odpovídalo přirozenému stavu. "Náprava si vyžádá delší časové období," uvádí zpráva.
