Nyní jich jsou téměř tři desítky, přičemž jedno z nejznámějších Českých center sídlí na 73. ulici na Manhattanu. Od roku 1895 v New Yorku fungoval český krajanský dům, který sehrál významnou úlohu v životech řady amerických krajanů.
Má status památky, je totiž ojediněle dochovanou vzpomínkou na doby, kdy si evropské emigrantské komunity budovaly své domy. Na počátku 21. století prošel nákladnou obnovou a od roku 2008 tam kromě Českého centra sídlí i konzulát nebo krajanské instituce.
V Berlíně sídlilo centrum do jara na adrese v ulici Wilhelmstraße 44, v budově českého velvyslanectví, která je brutalistním dílem manželů Věry a Vladimíra Machoninových. Budovu ze sedmdesátých let teď čeká rekonstrukce.
Funguje i ve válce
V obtížné situaci se nachází České centrum sídlící v ukrajinském Kyjevě. Navzdory ruské agresi ale funguje a nabízí řadu projektů pro tamní ženy a děti. Podporuje například centra s psychologickou pomocí. Pro děti zase nabízí promítání kreslených filmů nebo arteterapii, léčebný postup využívající výtvarnou tvorbu.
Ředitelka centra Tereza Soušková je jediným šéfem ze všech kulturních center v Kyjevě, který pracuje přímo na místě. „Všichni ostatní ředitelé jsou ve svých domovských zemích,“ přibližuje. Ukrajinci podle ní velmi oceňují českou přítomnost a pomoc.
Její každodenní režim narušují sirény ohlašující ruské útoky. „Já si vždy před spaním sbalím evakuační zavazadlo, dám si ho k posteli a spím víceméně oblečená. To abych okolo třetí hodiny ráno, kdy Rusové vyšlou rakety, drony a v Kyjevě začne poplach, mohla rovnou vstát a byla připravená do pěti minut opustit byt. U toho řeším, do kterého krytu jít,“ popisuje.
16. listopadu 2019 |
Otevřou se další tři pobočky
Hlavním úkolem center je přibližovat českou kulturu a tradice, ale neméně důležitou roli hrají v diplomacii. „Práce Českých center je zásadní pro naši zahraniční politiku a vytváření obrazu Česka navenek. Celkem 26 poboček na čtyřech kontinentech se stalo místy, kde se setkávají lidé, kteří mají zájem o českou kulturu, jazyk a tradice,“ ocenil ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti), pod jehož resort centra spadají.
„Pořádané akce a projekty nejenže představují naše bohaté kulturní dědictví, ale také posilují naše vztahy s ostatními zeměmi,“ přiblížil Lipavský. Loni uspořádala centra přes 1 600 akcí, které navštívilo více než dva miliony návštěvníků.
Český dům v Moskvě je kvůli ruské invazi na Ukrajinu mimo provoz |
V letošním roce se organizace rozroste do dalších metropolí. Chystá se otevření pobočky v srbském Bělehradě, na podzim by mělo zahájit činnost České centrum v Hanoji a připravuje se i otevření centra v Tchaj-peji.
Snaha jednotlivých ministerstev snižovat výdaje na provoz by se center dotknout neměla, Černínský palác hodlá udržet síť středisek přinejmenším v současné podobě. To znamená, že ročně na centra potřebuje okolo 180 milionů korun.
„Určitě je potřeba také hledat další zdroje příjmů center, ať už jde o provozování jazykových kurzů, nebo sponzorské spolupráce,“ podotkl Lipavský. Část financí se navíc ušetřilo poté, co provoz ukončilo České centrum v Moskvě.
