Češi unesení v Libanonu žádali 40 milionů, soud jejich žalobu zamítl

  • 55
Čtyři z pěti Čechů, kteří byli v roce 2015 uneseni v Libanonu, neuspěli s žalobou na stát. Požadovali odškodnění 40 milionů korun. Obvodní soud pro Prahu 1 jejich žalobu v úterý odmítl. Unesení tvrdí, že jejich únos byl součástí státní akce, kterou tajné služby zkazily. Rozsudek není pravomocný.

Překladatel Adam Homsi, advokát Jan Švarc, novináři Miroslav Dobeš a Pavel Kofroň požadovali po ministerstvu financí, vnitra, zahraničí a spravedlnosti finanční satisfakci za 199 dní, kdy byli vězněni v Libanonu. Zmíněné resorty totiž jejich žádosti odmítly. Po státu odškodnění z unesených nepožaduje jen vojenský zpravodajec Martin Psík. Ten měl podle spekulací od Libanonců zjistit informace o Čechovi uneseném v Libyi.

Únos v Libanonu

Žalobci jsou přesvědčeni, že stát při řešení únosu selhal a mohl mu zabránit. Ke své žalobě muži uvedli, že únos byl součástí státní akce, které se stali oběťmi. „Stát spoluorganizoval nějakou akci a civilisté byli toho součástí, aniž by to věděli. Ze strany rozvědky to byla amatérská akce,“ uvedl advokát Švarc, který zároveň zastupuje všechny unesené.„Motiv žaloby není ani tak finanční, ale především ten, aby byli předvoláni svědci, kteří by řekli, jak to bylo,“ poznamenal.

Švarc proto navrhl k výslechu předvolat desítky svědků včetně ministrů. K tomu však nedošlo, soudkyně Edita Votočková jeho požadavky odmítla. Líčení tak skončilo po půl hodině. Votočková nakonec zamítla celou žalobu. „Základní podmínkou je existence nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu,“ vysvětlila soudkyně.

Čtveřici tak nemohla vzniknout škoda. „Tvrzení žalobců jsou spekulacemi, jejichž opakem by mohla být spekulace, že to byli právě oni, kdo svojí cestou dostali Českou republiku do situace, že mohla být vydírána,“ uvedla Votočková.

Fajáda chtěly USA. ČR jej vyměnila za unesené

Unesení jsou přesvědčeni, že české rozvědky spolu soupeřily. Civilní rozvědka podle nich měla informaci, že se plánuje odveta za zatčení libanonského agenta Alího Fajáda, o jehož vydání Česko požádaly Spojené státy. Tato tajná služba je prý v Libanonu chtěla nechat, zatímco Vojenské zpravodajství vystupovalo opačným způsobem.

Například vnitro jejich žádost o odškodné zamítlo s vysvětlením, že stát vynaložil maximální úsilí, aby se mohli vrátit domů. Odpovědnost by podle ministerstva měli převzít organizátoři cesty, a nikoliv stát.

Češi byli v zajetí 199 dní. V den jejich návratu do vlasti byl z české vazby Fajád propuštěn. Ministr obrany Martin Stropnický (ANO) krátce poté médiím potvrdil, že podmínkou propuštění pěti unesených bylo, aby Česko Fajáda nevydalo do USA. Státy chtěly Fajáda získat kvůli podezření, že spolupracoval s teroristy.

Rozhodnutí nevydat Fajáda ostře kritizovalo americké velvyslanectví v Praze. Později se také objevila informace, že Fajáda ve vězení navštívil ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO). Ve vězení s ním byl i jeho bratr Petr, který je arabista a výměnu vyjednal (čtěte Pelikán mluvil o kauze Fajád s bratrem). Únos Čechů prověřovala také tuzemská policie, která případ odložila.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video