Čím začít?Co dělat v případě, že najdu bezvládného člověka? „První věc je zjistit, jestli reaguje na oslovení nebo na bolestivý podnět, takže ho třeba silně stisknete pod ušima, důrazně oslovíte. Jestliže nereaguje, je v bezvědomí. když je někdo v bezvědomí, tak se mu uvolní všechny svaly na těle a začne mu zapadat kořen jazyka. Proto mu zakloníte hlavu tahem za bradu a tlakem na čelo. Jestliže začne dýchat, tak zavoláte 155, čekáte a sledujete dýchání. Pokud se do deseti sekund nerozdýchá, tak opět voláte 155 a začínáte okamžitě s masáží srdce,“ vysvětluje záchranář Marek Hylebrant. Podrobné instrukce lze najít na www.zachranka.cz. |
Průzkumu se účastnilo přes tisíc respondentů starších patnácti let. Přes 82 procent z nich má strach, že první pomoc nezvládnou a pacient zemře. Přes šedesát procent dotázaných také přiznalo obavy, že se od pacienta sami nakazí.
Podle záchranářů je nepravděpodobné, že by člověk při první pomocí pacientovi uškodil. „S případy, kdy by laik svojí pomocí pacientovi výrazně ublížil, se v praxi nesetkáváme,“ uvádí ředitel Zdravotnické záchranné služby Středočeského kraje Martin Houdek. Může se prý stát, že pomáhající při resuscitaci zlomí pacientovi žebro, ovšem za cenu záchrany života.
I přes silné obavy by se většina lidí postavila k záchraně člověka čelem. První pomoc by se snažilo poskytnout 63 procent dotázaných. Polovina lidí tvrdí, že by se o poskytnutí první pomoci pokusila, ale zároveň si nejsou jistí svými schopnostmi. Jen čtrnáct procent věří, že by to zvládlo. Celých 31 procent Čechů ale přiznalo, že by se o záchranu raději nepokoušelo ze strachu, že stav pacienta ještě zhorší.
Lidé, kteří se do kritické situace již dostali, se podle svých slov o záchranu v naprosté většině případů pokusili. Pouhé procento přiznává, že pomoc neposkytli, ani nezavolali záchranku. „Pokud člověk třeba na ulici potřebuje resuscitaci, je ve většině případů odkázán na pomoc kolemjdoucích. Mozek totiž vydrží bez kyslíku pouze tři až pět minut. A sanitka přijíždí zhruba po deseti minutách od zavolání,“ upozorňuje Houdek.
Dospělí mají staré informace. Nová pravidla jsou jednoduchá
Odborníci doporučují seznamovat se základy první pomoci už od dětství. „Děti jsou neuvěřitelně vnímavé. Chtějí se učit. Je důležité do nich dostat to, že mohou pomáhat a že mohou zachránit život. Děti navíc nejsou zatížené starými pravidly jako většina dospělých,“ vysvětluje Houdek, proč je výuka dětí důležitá.
Děti a první pomocZáchranáři Středočeského kraje, společnost Zentiva a Školní informační kanál spustili loni na podzim projekt, v němž učí základy první pomoci prvňáčky. Součástí jsou video spoty vysílané na základních školách. Proškoleno již byly necelé dva tisíce prvňáčků. |
Podle středočeského záchranáře Marka Hylebranta, který děti poskytování první pomoci učí, je možné začít již u předškolních dětí. „Musíme si své budoucí zachránce vychovávat. Když se stane něco závažného, člověk si často nevzpomene ani na telefonní číslo. První pomoc proto musí být jednoduchá, stručná a jasná,“ říká Hylebrant.
Pravidla první pomoci se totiž před lety výrazně změnila. Nově už se například nezjišťuje tep, nutností není ani dýchání z úst do úst.
Dospělí, kteří se se základy první pomoci setkali naposledy jako děti, mají co dohánět. Z průzkumu vyplynulo, že dvě třetiny populace získaly stěžejní informace o poskytování první pomoci ve věku do dvaceti let. Potvrdilo to i 54 procenta seniorů nad šedesát let. Jejich znalosti jsou tedy víc než čtyřicet let staré. Ve věku nad 25 let si základy první pomoci připomíná jen deset procent lidí.
Pokud by Češi informace o první pomoci potřebovali, v šedesáti procentech případů by je hledali na internetu. U lékaře by se pak dotazovalo 47 procent lidí.
Poskytnutí první pomoci ve videoreportáži:
22. října 2010 |
Dokážete podat zraněnému první pomoc?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 sobota 21. března 2015. Anketa je uzavřena.
