„Existují tvrzení, že se už nemusíme zabývat katastrofou, která se v Černobylu stala před 30 lety. Přesto to stále ovlivňuje zdraví lidí. Ve své zprávě píšu, že se tím zabývat musíme. Máme tady leukémii u dětí, rakovinu štítné žlázy a další zdravotní problémy jako onemocnění kardiovaskulárního systému. Všechny tyto nemoci se stále objevují v důsledku Černobylu,“ uvedl Fairlie pro iDNES.cz na konferenci o jaderné energetice, která proběhla na počátku dubna v Praze.
Ian Fairlie Doktorát z radiobiologie získal na britské Imperial College i americké Princeton University. Během studií se zabýval vlivy technologií nakládání s jadernými odpady na lidské zdraví. Byl vědeckým tajemníkem Komise britské vlády pro zkoumání radiačních rizik vnitřních zářičů. Od té doby působí jako konzultant britské vlády i Evropského parlamentu. |
Podle odhadů, které zahrnuje Fairlieho studie TORCH 2016 (The Other Report on Chernobyl), se v Evropě kvůli ozáření černobylským spadem vyskytne během následujících 50 let na 40 000 smrtelných případů rakoviny.
Fairlie dále předpokládá, že se do roku 2065 objeví dalších 16 až 21 000 nových případů nádorového onemocnění štítné žlázy. Dvě třetiny pacientů budou z Běloruska, Ruska a Ukrajiny. V současnosti už lékaři zaznamenali 6000 nových případů souvisejících s havárií.
„Takové jsou zkrátka účinky radiace,“ vysvětluje Fairlie důvod, proč už nyní přibývá nových případů. „Odvíjí se to od celkové dávky ozáření. A trvá pak velmi dlouho, než se dopady projeví na zdraví člověka - například v podobě rakoviny. Pětileté děti, které byly v roce 1986 vystaveny radiaci z Černobylu, najednou ve svých 36 letech onemocní rakovinou,“ dodal.
Do Evropy vyjma Ruska, Ukrajiny a Běloruska se přenesla více než polovina spadu z Černobylu. Rozprostřel se na ploše odpovídající 42 procentům pevniny. Mezi nejvíce zasažené země patří zejména Rakousko, Slovensko, Slovinsko a Moldavsko. Vysoké koncentrace radioaktivního Cesia 137 a Jódu 131 se vlivem počasí dostaly i do Rakouska a bývalého Československa. Nejvíce spadu bylo v Praze, Brně a Vídni. Fairlie kvůli tomu varoval před stoupajícími počty rakoviny štítné žlázy v Česku a Rakousku.
Čeští lékaři: Radiace je pouze jedním faktorem
Přednosta Kliniky nukleární medicíny a endokrinologie Fakultní nemocnice Motol Petr Vlček ve vyjádření pro iDNES.cz namítl, že radioaktivní spad nebyl v Česku tak výrazný. V okolních zemích byla situace jiná.
Mapa zobrazuje celkový nakumulovaný spad Cesia 137 v Evropě následkem katastrofy v Černobylu. Data pochází z databáze REM (Monitorování radioaktivity v životním prostředí).
„Na Ukrajině a v Bělorusku byl prudký nárůst nově diagnostikovaných karcinomů štítné žlázy už v prvních čtyřech letech od havárie. V posledních 30 letech bylo celosvětově zaznamenáno, že nárůst všech forem karcinomů štítné žlázy je trojnásobný,“ uvedl a uklidnil: „Pokud by to bylo závislé jenom na Černobylu, tak by musely prakticky stoupat počty všech karcinomů. Stoupají jen ty malé.“
V Česku je podle Vlčka kolem 900 karcinomů štítné žlázy na 10 milionů obyvatel. Lékaři očekávají, že se počet případů karcinomů štítné žlázy bude zvyšovat. Během 20 let to bude zejména u žen až čtvrtá nejčastější rakovina. Vlček tak souhlasí s odhadem Fairlieho, který počítá až s 20 000 novými případy v Evropě.
„Radiace je jeden z mnoha faktorů, který se na tom podílí. Jsme promořená populace a nežijeme zdravě,“ upozornil lékař.
Podle projektu Epidemiologie zhoubných nádorů skutečně počet případů rakoviny štítné žlázy stoupá. Ústav zdravotnických informací a statistiky, který spadá pod české ministerstvo zdravotnictví, ale zdůrazňuje, že se to v posledních letech zpomalilo. „Tyto daje a trendy nelze nijak spojovat s 30 let starými událostmi v Černobylu, na takovéto závěry nemáme dostupná data,“ uvedl mluvčí ústavu Jiří Tráva.
Účinky ozáření u přeživších Hirošimy se projevily po 60 letech
Ve své studii Torch 2016 Fairlie uvádí, že se účinky radioaktivního záření projevují dvěma způsoby. V prvním případě vysoké dávky záření zabíjí buňky v těle už během několika hodin nebo dní. U zasažených se to projevuje takzvanou nemocí z ozáření - nevolností, zvracením, průjmy, ztrátou vlasů, selháním orgánů a nakonec kómatem.
Fotogalerie |
U 237 lidí zasahujících během havárie v Černobylu se objevily akutní příznaky po ozáření a 134 z nich muselo být hospitalizováno. V roce 1986 zahynulo kvůli selhání orgánů 28 lidí, převážně hasičů a záchranářů. Dalších 19 zemřelo v letech 1987 až 2004
Druhým příkladem jsou účinky nižších dávek radioaktivity, které se projeví až v delším časovém horizontu - mohou uplynout i desítky let. Patří sem genetické mutace, vznik rakoviny a další obtíže. Fairlie ve své práci odkazuje na japonské studie, které pojednávají o rakovinách štítné žlázy u přeživších výbuchu atomových bomb v Hirošimě a Nagasaki. Onemocnění se objevilo až po 60 letech. To je jedním z důvodu, proč se předpokládá, že počet onemocnění kvůli Černobylu v budoucnu ještě poroste.
Fairlie připouští, že není možné odlišit běžný výskyt rakoviny od té, kterou způsobila radiace. Navzdory tomu zdůrazňuje, že lze udělat realistické odhady počtu smrtelných onemocnění rakovinou a čísla v tomto případě přesahují počty desítky tisíc lidí.
Kolem torza elektrárny v Černobylu roste kryt, který má už navždy zabránit úniku radiace. Stavba má být hotová v roce 2017:
