Ceremoniál byl spojený se mší, kterou vedl kardinál Angelo Amato, zástupce Vatikánu. Dekret o blahořečení umučených řeholníků podepsal papež Benedikt XVI.
Františkáni se přidali k blahoslaveným 401 let po své smrti. Zabiti byli o masopustním úterý 15. února roku 1611 v klášteře u Panny Marie Sněžné.
Stalo se tak po vpádu pasovských vojsk do Čech, kdy byli katoličtí kněží od protestantské většiny nařčeni z kolaborace s vojskem. Do kláštera tehdy vtrhli naštvaní Pražané a bratry bez milosti pobili. Jejich těla byla pohřbena až po čtyřech dnech v křížové chodbě kláštera a později v kapli.
Čin byl později všeobecně odsouzen, osud řeholníků byl připomínán s úctou, snahy o blahořečení začaly brzy po jejich skonu.
Prohlášení za blahoslaveného je předpokladem pro svatořečení, tedy prohlášení za svatého. Na rozdíl od kanonizovaných světců, uctívaných v celém katolickém světě, je církevní kult blahořečených většinou omezen - na diecézi, zemi, řádové společenství.
Podle Duky je tragédie mementem
Pražský kardinál Duka uvedl, že dnešní slavnost se netýká jen Prahy nebo Česka, ale celé Evropy, a to nejen proto, že vyvražděná františkánská komunita byla složena z příslušníků mnoha národů.
"Ale daleko více proto, že jejich pozemská tragédie a posmrtná sláva vzešla z mravní krize celé tehdejší Evropy. Právě v tomto kontextu tehdejších nejistot, osočování, obav, volání po nápravě, radikalismu a potlačení základní lidské zodpovědnosti vůči druhým, stejně jako v bezmezné závisti, stává se dávná událost mementem pro dnešek," prohlásil Duka.
Mezi těmi, které v posledních 15 letech blahořečila katolická církev a kteří byli za života nějak spojeni s českými zeměmi, jsou dvě řádové sestry narozené v ČR i císař Karel I.
Ve skupině kandidátů na svatořečení je blahoslavený Hroznata z plzeňské arcidiecéze. Kanonizační proces zahájil plzeňský biskup František Radkovský v roce 2004, uvedla církev.
Podívejte se, jak z kostela vynášeli ostatky umučených františkánů
11. července 2012 |
