Když dojde ke katastrofě takového rozsahu, jako je výbuch v Bejrútu, kde je mnoho zraněných, jak v první chvíli vypadá mobilizace?
Obvykle se vyšle takzvaný průzkumný tým, který dokáže rychle zhodnotit situaci na místě a navrhnout vhodnou formu zásahu. Zároveň se rozjede komunikace se všemi místními úřady a dohodne se nejlepší vzájemná spolupráce. Zpočátku bývá všechno chaotické, ale Lékaři bez hranic se na podobné krizové situace specializují, máme návody a postupy, díky kterým jsou naše zásahy většinou velmi efektivní.
Zdeněk MüllerZdeněk Müller je stavební inženýr, pro Lékaře bez hranic pracuje jako logistik. Na svoji první misi s Lékaři bez hranic odjel v polovině roku 2015 do Iráku a do oblasti se opakovaně vrací. Jeho úlohou na misích je zajistit každodenní chod zdravotnických zařízení organizace i zázemí pro její spolupracovníky. Na své poslední misi se zabýval technickou a logistickou problematikou právě v Libanonu. |
Povolá vás k těmto událostem někdo, nebo se angažujete sami? A plánujete pomáhat i nyní v Bejrútu?
Je to oboustranné. Lékaři bez hranic jsou na spoustě míst po celém světě, takže když se někde něco semele, většinou tam dokážeme být během několika málo hodin. Když už na místě katastrofy máme fungující projekty, je odpověď na nějakou nenadálou událost záležitostí krátké chvíle.
V Libanonu máme několik projektů, v Bejrútu sídlí naše koordinační centrum a v okolních uprchlických táborech fungujeme s různými programy. Ihned po explozi se několik našich spolupracovníků vydalo do okolních nemocnic, aby zjistili, jak můžou Lékaři bez hranic pomoci.
V současnosti rozdávají takzvané wound kits, neboli balíčky pro zraněné, pro nemocnice, které se potýkají s náporem pacientů. Také zjišťují, zda Lékaři bez hranic mohou pomoci s léčbou pacientů, kteří už jsou stabilizovaní, v jedné z našich nemocnic dále od Bejrútu. Lékaři bez hranic se v této tragické události prostě snaží aktivně pomoci.
Je práce v takové situaci nějak organizovaná nebo každý pomáhá, jak může?
Z vlastní zkušenosti mohu hovořit pouze za Lékaře bez hranic. Práce u nás je vždy striktně organizovaná a koordinovaná, u nás pro „kovboje“ není místo. Jeden člověk beztak nic nezmůže, klíčem k efektivní pomoci je dokonalá organizace a koordinace přes všechny složky našich týmů – od zdravotníků, přes logistiky, administrátory, koordinátory a další kolegy.
Prioritizuje se v tom okamžiku pomoc třeba podle věku či míry míry zranění?
Jediné hledisko je míra zranění. Anglicky se tomu říká „triage“ a je to zkrátka zhodnocení míry zranění pacienta a jeho priorita při ošetřování. Při podobných hromadných neštěstích toto třídění provádí profesionál, tedy doktor či zdravotní sestra, kteří dokážou na základě rychlé prohlídky určit urgenci zranění toho kterého pacienta.
Jaké typy zranění se dají u takového výbuchu, jaký ochromil Bejrút, očekávat?
U výbuchu obecně nejvíce popáleniny, vnitřní zranění, zlomeniny, řezná zranění a tak dále. Tlaková vlna po výbuchu zničila či poškodila spoustu objektů v okolí, ve kterých bylo velké množství lidí. Padající trosky mohou člověka zavalit a podobně. Později se mohou přidat i psychické problémy.
Situace je nyní ještě ztížená špatnou epidemiologickou situací. Jak se v takovém okamžiku řeší hygiena? Nemůže se na místě takové katastrofy snadno přenášet nakažlivá nemoc, jako je covid-19?
Současná situace ohledně covid-19 situaci samozřejmě ztěžuje. Byla například vydána výzva, aby místní lidé přišli darovat krev pro ty nešťastné, kteří byli při tom výbuchu zraněni. Dárci krve přicházejí do transfuzních center v rouškách za zpřísněných hygienických opatřeních. Celá ta situace v Bejrútu je velmi kritická. Každý dělá, co může, aby se následky této události neprojevily dalšími ztrátami na životech.
Libanon a koronavirusLibanon eviduje celkem 5 271 případů koronaviru od počátku pandemie. Celkem 65 lidí nákaze podlehlo. Nakažených ale rychle přibývá, jen v pondělí jich přibylo více než 200. Nemocnice tak byly zahlceny již předtím, než došlo k výbuchu. |
Vidět tolik zraněných musí být obrovský nápor na psychiku. Jak to zdravotnický personál v tom okamžiku zvládá?
Nápor na psychiku to je, ale lidé v Lékařích bez hranic jsou na podobné situace trénovaní a většina z nás už v nějaké podobné situaci byla – zemětřesení, válečné konflikty a tak dále. Z podstaty role naší organizace se dá říci, že se v podobných situacích nacházíme relativně často po celém světě.
Jak je zajištěna bezpečnost lékařů a sester? Riskují v takové situaci lékaři, či jsou spíše opatrní?
Hledisko bezpečnosti je nejdůležitější složkou našich operací. Naši koordinátoři vyhodnocují míro rizika a následně se celý tým chová tak, aby se toto riziko snížilo, či aby se alespoň snížil negativní dopad, když už se něco stane.
Riziko nejde nikdy úplně eliminovat, ale lidé v Lékařích bez hranic se snaží vystupovat a chovat tak, aby bylo co možná nejmenší. Pro hazardéry není v naší organizaci místo, protože mohou ohrozit nejen sebe, ale i ostatní, včetně našich pacientů.
Jak dobrá je v Libanonu výbava lékařů?
Naše vybavení v Libanonu je na dobré úrovni, například nemocnice v Bar Elias je jednou z nejmodernějších a nejlépe vybavených nemocnic v naší organizaci. Pacienti, kteří už zvládnou převoz, je možné dopravit a léčit tam.
Navíc je organizace vždy připravena na nenadálé události – existuje takzvaný EPREP, sklad potřebného vybavení, který počítá s nějakou nenadálou událostí. Ne že bychom byli připraveni přímo na výbuch takovýchto rozměrů, ale zásoby léků, medicínského a dalšího vybavení, které máme takto uložené, můžeme efektivně využít i v dnešní situaci.
4. srpna 2020 |
