Kromě českého ruší BBC také vysílání v bulharštině, chorvatštině, řečtině, maďarštině, kazašštině, polštině, slovenštině, slovinštině a v thajském jazyce.
Na zahraniční vysílání přispívá britská vláda částkou 225 milionů liber, tedy asi deseti miliardami korun ročně. Zájmy BBC se přesouvají směrem na východ, chce tedy v jiných oblastech ušetřit. Píše o tom mediální expert Milan Šmíd na svém serveru Louč.
Internetový portál Britské listy psal už počátkem roku o tajném dokumentu, který získal týdeník Observer a podle nějž mělo být zrušeno české a německé vysílání.
V září intervenoval za českou redakci BBC v Londýně ministr zahraničních věcí Cyril Svoboda. "Mám pro to velké důvody. Je to stanice, která je světová svým stylem a obsahem. Objevují se v ní témata, která nejsou akcentována v českých médiích, protože nemají jen domácí nádech, ale světový," citoval ministra server Czech World News.
Svoboda se přimlouval také u britského ministra zahraničí Jacka Strawa. Ten mu však oznámil, že rozhodnutí není v jeho kompetenci.
Publicistika skončí v prosinci, zprávy v lednu
Česká sekce BBC skončí ve dvou etapách. K 23. prosinci ukončí vysílání publicistiky a od Štědrého dne bude již vysílat pouze zprávy.
Ty bude redakce nabízet do konce ledna a ve stejném termínu ukončí svůj online provoz webové stránky vysílání. "Doufám však, že vysílání na těch frekvencích bude pokračovat celé v angličtině," řekl ČTK šéf české redakce BBC Vít Kolář.
Poslechovost české BBC je nízká
Česky se na krátkých vlnách začalo vysílat už do okupovaného Československa za druhé světové války. Na české frekvence se program přesunul v roce 1989. V roce 1993 vznikla v Praze redakce s několika desítkami zaměstnanců. V češtině vysílá denně pět hodin.
Server Czech World News zmiňuje také průzkum GfK Praha - Median, který uvádí, že BBC zaujímá na mediálním trhu asi 0,1 procenta. V období od loňského října do konce letošního března si frekvenci naladilo 17 tisíc posluchačů, zatímco nejposlouchanější stanici Radiožurnál 877 tisíc.
