Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Petr Novotný, MF DNES

Bárta: Výši pokuty bude určovat třeba i kubatura auta

  • 2000
Návrh ministra dopravy Víta Bárty, aby bohatší řidiči platili větší pokuty, je součástí celkového odklonu od bodového systému. Za lehké přestupky má být méně trestných bodů, pokutu naopak pocítí i ti, kteří nad ní dnes mávnou rukou.

Ministr dopravy Vít Bárta (VV) i po kritice trvá na tom, aby bohatší řidiči či majitelé silnějších aut platili vyšší pokuty. Zároveň však slibuje, že se to bude týkat jen nejtěžších přestupků a za ty lehčí naopak ubude trestných bodů.

"Naším zájmem je jednoznačně relativizace dnešního bodového systému, který nefunguje, jak má. Je příliš agresivní vůči méně výrazným přestupkům. Méně závažné přestupky trestejme mírněji než dnes, závažnější přestupky tvrději," řekl MF DNES Bárta. Konkrétní přestupky, kterých by se to týkalo, Bárta nechce jmenovat, čeká na názor odborníků Centra pro dopravní výzkum, kterým dal přípravu změn na starost.

Pro návrh

Vít Bárta (VV) ministr dopravy

"Návrh, aby se výše pokuty lišila podle příjmu, znemožní, aby především dobře situovaní a agresivní mladí řidiči měli dojem, že česká silnice je Divoký západ. Pokuty můžeme počítat podle příjmu řidiče nebo podle kubatury jeho auta. Závažnější přestupky trestejme tvrději."

Tresty se už nemají sčítat

Dopravní expert Věcí veřejných, poslanec Stanislav Huml, uvádí jako příklad nepřiměřeně tvrdého trestu například čtyři body pro profesionální řidiče, kteří nedodrží povinné přestávky v řízení. Kromě toho mu vadí sčítání trestů.

"Řešil jsem případ řidiče kamionu, který v jednom týdnu spáchal třikrát totéž: místo třiceti minut si udělal přestávku jen pětadvacet. Policisté mu pak přestupky sečetli a sebrali mu řidičský průkaz. To považuji za nepřijatelné opakované trestání za totéž," říká Huml.

Naopak u pirátů silnic chce ministr Bárta přitvrdit. Výše pokuty pro řidiče se mají odvíjet buď od výše příjmu řidiče, nebo od hodnoty jeho auta. Proč místo toho nechce Bárta jen zpřísnit bodový systém, který už několik let funguje?

Proti návrhu

Petr Bendl (ODS) exministr dopravy

"Návrh ministra Bárty povede jen k dalším podvodům a zvýšení byrokracie. Počítat pokutu podle výše přijmu je zavedení principu nespravedlnosti, porušení rovnosti před zákonem. Je to hraní na závist a cesta levicovým směrem, trestáme lidi za to, že vydělávají hodně peněz."

"Velká část nejzávažnějších přestupků vzniká v autech s velkou kubaturou. Jde o osoby, které jsou nejen ekonomicky zdatnější, ale také u nich výrazně roste riziko korupce ve vztahu k bodovému systému," vysvětluje Bárta.

Odpůrci ministrova návrhu na zvýšení pokut bohatým argumentují tím, že by si lidé přestali být rovni před zákonem. Podle odborníka na ústavní právo Jana Kysely z pražské právnické fakulty to však žádnou nerovnost nepřináší, právě naopak. "Pokuta za přestupek má mít na řidiče rovný dopad, a ten přináší právě odstupňováním sankcí. Pokuta pět tisíc je pro jednoho člověka likvidační, druhý si jí ani nevšimne," říká Kysela a připomíná, že podobný systém funguje v mnoha evropských státech.

Návrh by podpořila ČSSD

Jednání o Bártově návrhu jsou na úplném začátku a určitou šanci na schválení má, přestože se proti němu ostře postavil premiér Petr Nečas i exministr dopravy a poslanec ODS Petr Bendl. Nelíbí se jim, že by policie měla přístup k informaci, kolik kdo vydělává.

Návrh naopak podporuje ČSSD. TOP 09 i KSČM jsou podle vyjádření poslanců nejednotné.

Kdyby ČSSD a VV spojily síly, ze tří ostatních stran by potřebovaly už jen 21 poslanců.

Ministr dopravy o podpoře pro svůj návrh teprve začne jednat. "Jestli nakonec zvítězí například přání pana premiéra, aby policisté neměli žádný přístup k daňovým přiznáním, bude se platit podle kubatury auta. Nebo jestli najdou odborníci nějaký model, jak jinak umožnit policistům zjistit příjem řidiče, je na dalším jednání," říká Bárta.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video