"Ani po třech letech se ze smrti Lukáše nemohu vzpamatovat. Bolestně jsem to s dětmi prožívala zvláště teď - při vánočních svátcích. Syn, jenž se narodil po Lukášově smrti, se mě najednou zeptal, jak vlastně tatínek vypadal," líčí Syručková.
Soud sice nedávno osvobodil dva instruktory státní zkušebny, které žaloba vinila ze Syručkovy smrti, armáda tím však zdaleka nemá vyhráno. Soud totiž konstatoval, že na lavici obžalovaných měli sedět jiní - lidé z generálního štábu či chrudimského výsadkového praporu. Jejich neomluvitelné chyby vedly totiž k Syručkovu smrtelnému pádu.
Na Syručkově smrti měl velký podíl výsadkový batoh. Kvůli jeho špatným vlastnostem - neměl certifikaci pro seskoky - se Syruček dostal do rotace, kterou podle znalců nemohl zvládnout.
Hledání chyb za cenu života
Syruček měl jako výsadkář minimální zkušenosti (měl za sebou pouze 11 seskoků), instruktoři z chrudimského praporu ho přesto poslali do komplikovaných testů nové výstroje. K těm jsou přitom podle předpisů určeni jen ti nejzkušenější výsadkáři.
Technický poradce výrobce padáků Michael Vachuta, jenž na testování dohlížel, před soudem k ohromení všech uvedl, že "pokud by skákali jen ti zkušení, tak by se na některé nedostatky výstroje nemuselo přijít". Podle Syručkové se jeho slova dají vyložit tak, že na chyby se při seskoku jejího manžela sice přišlo, ale za cenu života.
Tentýž Michael Vachuta prosadil mimochodem před lety do armády nový typ nekvalitních padáků VTP-100 za stovky milionů korun, na nichž zahynulo několik lidí včetně vojína Romana Prinicha. Tehdejší šéf generálního štábu Jiří Nekvasil zakázal padáky používat kvůli neodstranitelným závadám. Dnes je armáda používá jako hedvábné přikrývky či celtovinu.
Alena Syručková má podle advokátů značné šance s žalobou uspět. Soud může přihlédnout k tomu, že chyby armády prohlubují trauma vdovy a jejích dvou dětí.
