Vz.58 není tak zastaralý a stále se vyrábí na zakázku v několika rážích a různé délce hlavní.

https://www.kerberostrade.cz/katalog/samonabijeci-puska-sa-58-sporter/

Matko pluku,mohu pomoci - mám doma 2 luky.....

Vz. 58 je proklatě dobrá zbraň. Nechtěl bych stát proti chlapovi, co to má v ruce, když i já se s tím celkem spolehlivě trefil.

Pokud má být do roku 2025 profi armáda přezbrojen na Bren 2, tak pro víkendové bojovníky bude na skladu nějakých 20 tisíc Brenů 1, takže kde je ten problém?

Kosa? My jsme ji říkali pádlo, kvůli té příšerné pažbě. Té se sklápěci pažbou sklopka. Ta byla podstatně lepší. Lehčí, skladnější. Stejně jsme ji jen zbytečně tahali s sebou. Jo párkrát jsem si z ní vystřelil.

Ale, ale,....3/4 těch válečníků s.r.o., o základní vojenskou službu ani nezavadilo a tak by měli přinejmenším rok dělat jenom pořadová cvičení a učit se na povel čelem vzad na levou ruku, to vše beze zbraně! No a po roce by ti nejlepší mohli dostat na půl hodiny vzduchovku a pět diabolek na jednu četu. ahoj, Olda

Sa vz.58 je to nejlepší co by mohli mít, já bych ji neměnil ,se svojí trefím paštiku májku na 100 metrů

Jo, radši bych aby mě střelil někdo nábojem 5,56mm, než aby to do mě našil 7,62mm, i za zdí bych se radši schovával před střelcem s NATO standardem, než před chlápkem s osmapadesátkou.

Jo, jsou to staré zbraně, ale stále stejně účinné jako v době vzniku.

tak to se pleteš ... 5,56 má daleko větší ranivost než 7,62 ... je to daný konstrukcí střely, kdy malorážová ztrácí stabilitu a v těle způsobuje devastující poranění

Novinoví titulkáři mají rádi úderné zkratky. Jenže "zbraň z minulého století" může být taky jenom 23 let stará. To je třeba protitanková střela Javelin .

"Kosa" je velmi dobrá zbraň se dvěma problematickými vlastnostmi: použitým nábojem a otevřeným nábojištěm. Obě tyto vlastnosti jsou zároveň v některém ohledu nevýhodné, v jiném výhodné, ale v momentální situaci se to chápe spíš jako nevýhoda.

Použitý náboj 7,62x39mm je s největší pravděpodobností výhodnější pro použití proti protivníkům s balistickou ochranou než 5.56x45mm NATO. Rusové v reakci na 5.56x45mm zavedli náboj 5.45x39mm s útočnou puškou AK-74, ale podle všeho nověji dávají přednost návratu k 7.62x39mm (taky z důvodu, že zřejmě mají na skladech mnohem víc AK-47 pro tento náboj). V USA se vedly debaty o přechodu na jiný náboj, protože nevýhody 5.56x45mm NATO jsou stejného druhu jako ruského 5.45x39mm, ale převážil názor, že zavedení dalšího náboje by přineslo logistické problémy, které jsou větší, než předpokládané výhody takového náboje (Američani náboj středního výkonu jako je 7.62x39mm v historickém vývoji v podstatě přeskočili). Nábojů 5.56x45mm může nést voják skoro 2x víc než 7.62x39mm při stejné váze - to je výhoda. Nakonec zjevně i v ČR převáží stanovisko, že logistické problémy se dvojím nábojem jsou významnější, než udržovat 7.62x39mm kvůli starším útočným puškám ve skladech. Paradoxem je, že státy NATO, které do něj přistoupily v posledních 20 letech (a bude to řešit i Finsko) přejdou na náboj, kterého by se NATO nejraději zbavilo, kdyby to bylo logisticky únosné...

(pokračování)

Otevřené nábojiště je super při řešení zádržek a podobných závad při střelbě. Cokoli, co v nábojišti překáží, se prostě vysype, dá se vymést rukou atp. Problém je, že neumožňuje osazení moderního příslušenství jako klimátorů, puškohledů, nebo nočního vidění. Můžete sice staré Sa vz. 58 osadit nějakým můstkem s moderním railem, ale tím se zase ztratí výhoda otevřeného nábojiště a navíc zkomplikuje rozborka.

Z mého pohledu postaršího vojáka v záloze bych moderní zbraň s kolimátorem potřeboval v případě mobilizace spíš já. Dvacetiletý kluk totiž snadno zaostří na mířidla a při troše výcviku se Sa vz. 58 dokáže být na 300 metrů velice přesný, zatímco u mužů zhruba nad 45 let se stává bez brýlí na blízko použití pevných mířidel nemožné. A není zrovna nejlepší nápad pobíhat na bojišti s brýlemi na blízko :-).

Dnešní pravicová vláda se snaží snižovat státní zadlužení zuby nehty, poukazujíc na to, že nechtějí zadlužovat budoucí generace. Dvacetileté podfinancování AČR ( některých letech dokonce i pod 1% HDP) nebylo nic jiného než zadlužování budoucím generacím. Dnes se snaží tento deficit rychle doplnit, ale ejhle. Ono to asi až tak rychle nepůjde, že? Pěchotní výzbroj aktivních záloh je toho dokladem a to nepíši ani o výzbroji a výstroji potencionálně mobilizovaných.