Není to návrh, který "vytváří předpoklad pro rovnou ochranu všech typů domácností", jak tvrdí důvodová zpráva, ale právě naopak. Potřeby rodin s více dětmi direktivně krátí, osoby bez dítěte a partnera, bezdětné páry a rodiny s jedináčkem zvýhodňuje.
Cílem zákona údajně je "dostatečná a spravedlivá ochrana před hmotnou nouzí" a zároveň "motivace k pracovní činnosti a větší snaze ke změně sociální a ekonomické situace".
Početnější rodiny prý mohou "vícenásobně společně a racionálněji využívat věci v četnějších domácnostech", takže dosavadní součty potřeb podle počtu členů domácnosti jsou "vyšší, než je jejich objektivně nutná potřeba". Není jisté, zda předkladatelé tento druh spravedlnosti nemysleli jako černý humor.
To má početnější rodina opravdu "vícenásobně společně a racionálněji využívat" třeba i toaletní papír? Podle analýzy Parlamentního institutu mají rodiče náklady na vychování jednoho potomka v průměru 790 000 korun. Za vychování dvou dětí se paradoxně částka příliš nesnižuje, je to 1 470 000 korun. Vychování tří dětí rodiče stojí 2 197 000 korun.
A my těmto rodičům ani nepoděkujeme, právě naopak, ubereme jim z toho mála, co mají. Cožpak je možné znevýhodňovat rodiče, kteří místo do kariéry nebo do přepychu investují čas a peníze do dětí?! Nehledě na spravedlnost, řešíme přece situaci, kdy Česká republika vymírá a důchodový systém se hroutí.
Cožpak nevíme, že je to proto, že nám chybí ten nejcennější – lidský – kapitál? To, co naši zemi může udělat skutečně bohatou, nejsou žádné suroviny, ale lidský potenciál.
Když už předkladatelům nejde o spravedlnost, proč se alespoň neřídí zdravým rozumem? Proč rodiče více dětí chtějí penalizovat a uvrhávat do bídy? Důvodová zpráva navozuje dojem, že jde o zákon, který má zabránit zneužívání systému početnými rodinami – rozuměj mezi řádky – zřejmě romskými.
Koneckonců to údajně byla i jedna z interních vládních připomínek. Pokud ano, proč se předkladatelé stydí říct, že jim Romové vadí? Návrh chce ještě více než dosud finančně zvýhodňovat rozpadlé vztahy a trestat zdravé rodiny.
Ale proč? Jen proto, že staré struktury na legislativním odboru ministerstva práce a sociálních věcí prosazují pěstování patologických vztahů? Nebo skutečně stále ještě žijeme pod totalitním tlakem na rozbití zdravé rodiny jako nebezpečného základu demokratické společnosti?
Doufám, že konečné znění zákona díky pozměňovacím návrhům spatří světlo světa v poněkud jiné podobě.
