Běh ulicí Politických vězňů v Praze v květnu roku 1989

Běh ulicí Politických vězňů v Praze v květnu roku 1989 | foto: Archiv Svazu vysokoškolského studentstva

Běh ulicemi a salámové obušky. Proti komunismu se bojovalo i humorem

  • 234
Totalitní režim v Československu se nezhroutil jen díky demonstracím, ale i vtipu a nadsázce. Mladí lidé začali proti totalitě před jejím pádem bojovat po svém. A své místo v tom měla legrace, respektive svérázné zesměšňovaní tehdejšího režimu. Ulicí Politických vězňů se tak běhalo či se posílaly dopisy zatčeným disidentům.

Demonstranty může režim nechat rozehnat, signatáře petice potrestat, co si ale počít s humorem? Těžko lze potrestat někoho za to, že chodí se šlupkou od melounu na hlavě, běhá ulicí nebo pošle koresponďák některému z politických vězňů.

„Zakladatelé podobných happeningů většinou patřili k mladé generaci, které byly cizí či lhostejné ideologické boje předchozích generací. Neměli iluze o možnostech reformovat politický režim, ve kterém se narodili,“ popisuje historik Petr Blažek v časopise Paměť a dějiny.

Podle něj se mladí zaměřovali na veřejné akce, pořádali různé demonstrace, hladovky, petice či happeningy. Nejznámějšími se staly právě pouliční akce Společnosti za veselejší současnost. Ta vznikla několik měsíců před pádem komunistického režimu v Československu.

Poprvé vyběhli lidé do ulice Politických vězňů poblíž pražského hlavního nádraží 1. května. Běželo se pod heslem Dnes běžíme my za vás, zítra poběžíte vy za nás!

Touha žít ve svobodné zemi

Postupně se k malé skupině připojovali další stateční a tato akce získávala na popularitě. Odesílali písemné pozdravy odsouzeným politickým vězňům, Havlovi, Marvanové, Němcové, Devátému, a ti je ve vězení skutečně dostávali. Jak později někteří z nich uvedli, bylo to pro ně velké posílení v době nesvobody.

Škola základ režimu: vychovat vzorné občany a všechno kontrolovat

„Chtěla jsem jet do Paříže na kafe, chtěla jsem cestovat, chtěla jsem číst, chtěla jsem se dívat na filmy, chtěla jsem svobodně žít,“ uvedla pro Paměť národa jedna ze zakladatelek Společnosti herečka Bára Štěpánová. „Co nás tehdy v disentu spojovalo, bylo žít ve svobodné zemi,“ dodala.

K většímu konfliktu s režimem došlo 8. září 1989, kdy se běželo za disidenta Stanislava Devátého. Proti účastníkům tvrdě zasáhla policie. Policisté zadrželi několik lidí a později je i zbili.

Melouny, okurky a velryba

Společnost ale jen neběhala. Úspěch zaznamenala akce uspořádaná na pražských Příkopech. Opoziční skupiny zde před 21. výročím srpnové okupace zorganizovaly protestní korzo, na němž se 21 dnů procházeli v tichosti protestující lidé.

Sovětská propaganda i Tuzex. Studenti zkusili žít čtyři dny v socialismu

15. srpna 1989 proti nim zasáhli příslušníci takzvané „Veselé bezpečnosti“, kteří byli vyzbrojeni okurkovými a salámovými obušky. Na hlavách měli někteří z nich helmy z vydlabaných melounů.

Mezi legendární akce se zapsalo i vypouštění modré velryby u Karlova mostu 20. srpna 1989. Happening byl nazván Intervence velryb. Papírová velryba vyplula a příslušníci VB ji pak na gumových člunech lovili na Vltavě a posléze rozdupali na nábřeží.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video