ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Ota Bartovský, MAFRA

Viníky miliardových podvodů dopadla policie.

  • 7
Přes dva roky se J. L. vyhýbal spravedlnosti. Za tunelování jihlavského podniku Zemědělské stavby byl v kauze takzvaných bahamských akcií odsouzen na 5,5 roku vězení. Policie ho dopadla i se synem R. L.

J. L. byl od února roku 2009 na útěku. Policie ho dopadla v Libni u Libeře, nedaleko Dolních Břežan u Prahy. MF DNES to potvrdil dobře informovaný policejní zdroj, který si však nepřál být jmenován.

Zatčení J. L.  potvrzuje i další fakt - po více než dvou letech byl totiž vyřazen z policejní databáze hledaných. A Velikonoce - podle dalšího důvěryhodného zdroje z vězeňského prostředí - již strávil za mřížemi. Protože už byl J. L. dříve odsouzen, putoval ihned po svém zatčení do nejbližší věznice.

Policie ovšem k případu mlčí. "Pokud uvedený v databázi pohřešovaných není, znamená to, že důvody pro vyhlášení pátrání pominuly. Byl tedy buď vypátrán, nebo jiným způsobem nalezen," řekla pouze jihlavská policejní mluvčí Jana Kroutilová.

Z policejní databáze současně zmizel i jeho syn, R. L., který byl klíčovou postavou celého případu jihlavské společnosti ICOM, kdy odsouzení prodávali bezcenné akcie firem z Bahamských ostrovů.

Zbavení svéprávnosti

Podle verdiktu soudu R. L. způsobil škodu přes miliardu korun a za podobnou trestnou činnost byl již v minulosti dvakrát odsouzen. Nyní se vyhýbal trestu na 9,5 roku za mřížemi.

V případu figuroval i třetí L., bratr I. L.. Ten se podle informací MF DNES hodlal nechat přejmenovat a usiluje o zbavení svéprávnosti. (čtěte více zde)

V případu dříve figuroval i současný generální ředitel ICOM transport Zdeněk Kratochvíl. Kvůli duševní nemoci dostal milost prezidenta republiky (čtěte více zde).

Bezcenné papíry

Někteří obvinění podle soudu založili na Bahamských ostrovech několik společností. Jedna z nich pak prodala jejich akcie firmám v Česku, v nichž obvinění působili. U J. L. to byly právě Zemědělské stavby. Při obchodních machinacích, které objemem dosáhly až 60 miliard korun, způsobili obvinění v letech 1994 až 1998 škodu přes miliardu.

Akcie měly zanedbatelnou nebo dokonce nulovou hodnotu. Podle soudu sloužily jako platidlo k uhrazení pohledávek firem, k navyšování jejich základního jmění nebo k nákupu akcií dalších firem.


Video