"Zjištění postupujeme městskému úřadu k projednání jako případné přestupky," oznámil samosoudce Karel Velek.
Policisté obvinili Boušeho z toho, že v letech 2001 až 2003 si neoprávněně vyplácel stovky přesčasových hodin a získal tak celkem 285 tisíc korun. Jako ředitel přitom neměl podle své pracovní smlouvy s městem nárok na proplácení přesčasů.
V roce 2003 navíc patnáctkrát vybral nebo bezhotovostně platil z účtu muzea prostřednictvím platební karty celkem 89 tisíc korun a na jejich služební použití nedoložil žádné doklady.
Bouše, který v muzeu i bydlel, se bránil tím, že v přesčasech nepracoval jako ředitel, ale jako řadový pracovník muzea. "Vykonával jsem o víkendech různé zednické a další řemeslnické práce při opravách a instalacích výstav, čímž jsem muzeu naopak peníze šetřil," řekl soudu Bouše.
Doznal se i k platbám a výběrům platební kartou, všechny ale podle něho sloužily na nákup materiálu a služeb pro muzeum. To mu u soudu potvrdili zaměstnanci a dodavatelé muzea.
"Nebylo prokázáno, že by obžalovaný měl při neoprávněném vykazování svých přesčasů úmysl poškodit muzeum a že by kartou vybírané částky použil pro svůj prospěch. Jednání proto nelze hodnotit jako trestné činy, ale spíše jako nedbalost či neznalost," vysvětlil samosoudce.
Ten zvažoval i trestný čin porušování povinností při správě cizího majetku z nedbalosti, pro uplatnění tohoto paragrafu ale Bouše nezpůsobil dostatečně velkou škodu.
"Na druhou stranu je povinností ředitele dbát na účetní průhlednost hospodaření a tato pochybení proto předáváme k posouzení městské přestupkové komisi," uzavřel Velek. Žalobkyně si vzala lhůtu na případné odvolání.
Další soudní spor související s jeho bývalým působením v čele muzea vede Bouše s městem o muzejní geologické sbírky. Ty Bouše považuje z velké části za svůj majetek, protože jsou výsledkem jeho sběratelské činnosti.
Nové vedení muzea argumentuje ale tím, že Bouše sbírky vybudoval ve své pracovní době.
