Ministerstvo Pořízkovi vytýkalo, že vydal rozvrh práce na rok 2010 včetně zneužitelného ustanovení, které umožňovalo přidělovat netransparentním způsobem insolvenční věci právě soudci Janu Kozákovi. (více o trestu pro soudce Kozáka čtěte zde)
Podle Nejvyššího správního soudu je případná chyba Kozáka i Pořízka při schvalování rozvrhu práce na rok 2010 již promlčená. "Kárný senát při ověřování podmínek řízení, které je povinen ověřit z úřední povinnosti, dospěl k závěru, že návrh na zahájení řízení byl podán po uplynutí šestiměsíční subjektivní lhůty pro podání návrhu," uvedla Dostálová.
Ministerstvo spravedlnosti mělo rozvrh práce k dispozici přinejmenším od 28. prosince 2010 a mohlo se s jeho obsahem včas seznámit. Kárný návrh byl však podán až na konci září 2011, tedy po půlroční lhůtě. Ve stejném okamžiku ministerstvo podalo kárnou žalobu na Kozáka.
Soud potvrdil jediné pochybení
Z pěti pochybení vytýkaných Kozákovi potvrdil Nejvyšší správní soud jen jediné. Kozák neoprávněně ústním pokynem na více než měsíc pozastavil přidělování všech nových kauz na své oddělení. Vzal si za tu dobu jen šest insolvenčních případů. K podobnému kroku ale neměl podle Nejvyššího správního soudu kompetenci. Další výtky vůči Kozákovi, včetně kontroverzního přidělení insolvence Oděvního podniku Prostějov, Nejvyšší správní soud z různých důvodů odmítl.
Ministerstvo spravedlnosti loni provedlo na Krajském soudu v Brně prověrku. Zajímalo se zvláště o činnost soudce Kozáka, jenž měl na starosti insolvenční agendu a zároveň byl místopředsedou soudu pro obchodní úsek.
Insolvenční agenda se v Brně jako zřejmě v jediném kraji nepřidělovala automaticky, ale ručně. Ministerstvo nešetřilo kritikou. Kromě kárných žalob podalo také trestní oznámení.
