Soudkyně Miroslava Purkertová rozhodla, že pedagog z odborného učiliště v Chroustovicích, který svým studentům udílel nevšední tresty, nesmí po dobu dvou let na lyžařský výcvik nebo jiný školní výlet.
"Dlouho jsem o trestu přemýšlela, ale trest za přečin útisku odpovídá své závažnosti a měl by přispět k vaší nápravě," řekla soudkyně učiteli Aleši Mrázkovi, který trval na své nevině.
Soudkyně dodala, že pedagog zneužil závislosti studentů na své osobě a nutil je k trestům, které nebyly uvedené ve školním řádu a nebyly odsouhlasené ani rodiči studentů. „Studenti byli nuceni k něčemu co nechtěli, styděli se a ani jeden z nich nevěděl, za co jsou trestáni,“ vysvětlila Purkertová.
Rozsudek není pravomocný, učitel se odvolal
"Jsem obrovsky rozčarován. Zmíněného jednání jsem se v žádném případě nedopustil a necítím se vinen. Věřím, že spravedlnost funguje a budu mít možnost dokázat svou nevinu u vyšší instance," řekl učitel a na místě se proti rozsudku odvolal.
Je přesvědčen, že rozhodnutí soudu může mnohé učitele odradit od účasti na školních lyžařských kurzech, výletech anebo třeba jen obyčejných turnajích ve vybíjené: "Je to precedens, který ve školství posune veškeré aktivity nadšených lidí. Jako pro člověka, který má rád svou práci, je to pro mne malá tragédie."
Kantoři mluví o "otužování", zatímco soud o "útisku" (archiv studentů).
Snímky studentů, kteří ve spodním prádle dělali ve sněhu "andělíčky" či byli poléváni vodou, zveřejnil bulvární deník a po anonymním udání se alternativními tresty začala zabývat i Česká školní inspekce v Pardubicích.
O trestech sice rozhodovali také jiní pedagogové, ale Mrázek byl vedoucí lyžařského kurzu. Stupnice trestů se skrývala pod čísly hrací kostky a platila pro všechny včetně pedagogů. "Je to účelově vytvořená kauza proti škole," komentoval Mrázek aféru.
Někteří studenti tenkrát vítali tresty jako nevšední hru, se kterou předem souhlasili. "Všichni byli pro, navíc kdo nechtěl, nemusel s trestem souhlasit," řekl jeden z účastníků kurzu (rozhovor s jedním ze studentů čtěte zde).
Jiní ale svérázné otužování odnesli nemocí. "Když jsem se vrátil z lyžařského výcviku, hned jsem onemocněl. Mám angínu," řekl tehdy sedmnáctiletý Pavel Peřina.
Státní zástupkyně zdůraznila, že žáci většinou ani nevěděli, za co byli potrestaní. Jeden chlapec prý pykal za to, že jej vychovatelka přistihla kouřit ve sklepě, dívka prý doplatila na to, že neuměla zatopit v kamnech:
„Výběr sankcí si děti samy nevybraly, jen trest musely udělat. Mrázek zneužil svého postavení vedoucího kurzu.“
