"Pamatuji si jen to, že jsem měla Natálku v náručí a utíkala. Víc nic. Pak jsem se probrala v ústecké nemocnici na ARO," vypověděla jednačtyřicetiletá žena z Děčína.
Loni 8. ledna podle obžaloby napsala v děčínském bytě závěť a dopisy na rozloučenou, pak dala dceři tři druhy antidepresiv a pustila plyn.
Pro dítě si v tu chvíli přišel otec, a když ucítil plyn, zavolal hasiče a policii. Žena popadla dcerku oblečenou jen v kalhotkách, přelezla zábradlí balkonu a skočila z desetimetrové výšky (o obžalobě zde).
"Nejdřív jsem si myslela, že jsem skočila sama. Až po měsíci a půl, když jsem četla obvinění, jsem se dozvěděla, co se stalo. Nemohla jsem tomu uvěřit," popsala své pocity po procitnutí v nemocnici. Že by dala dceři prášky a pustila plyn, odmítá.
Psycholog Josef Pavlát u soudu připustil, že si matka osudný okamžik skutečně pamatovat nemusí. "Je to možné. Vytěsnila traumatickou událost z paměti," řekl. Na rozdíl od obžaloby, podle níž se žena chtěla pomstít manželovi vraždou dítěte, Pavlát čin označil za "rozšířenou sebevraždu".
Žena popsala i to, jak s otcem dítěte žili
V nemocnici žena strávila pět měsíců, dalších pět na rehabilitaci v Kladrubech. Dopadla totiž zády na betonový žlab a způsobila si tím mnohočetná těžká zranění včetně přerušení míchy. Holčička skončila nejprve v Klokánku, pak ji soud svěřil do péče otce. Matka ji od loňského ledna neviděla.
U soudu také poprvé zazněla verze matky o tom, co skoku předcházelo. Otec už nedlouho po činu líčil, že žena měla dlouhodobé psychické problémy, začala pít a její stav se neustále zhoršoval. Když se s ní rozešel, těžce to prý nesla, dělala mu naschvály a bránila mu stýkat se s dcerou (verzi otce najdete zde).
Obžalovaná naopak líčila, že se musela v jejich tehdejším pražském bytě starat o celou domácnost a hradit veškeré výdaje, zatímco muž jí s ničím nepomáhal a celý svůj plat si nechával na uhrazení svých dávných dluhů. Vyprávěla, jak manžel po čase začal pít a chovat se nadřazeně.
Když se narodila Natálka, muž jí údajně místo utěšování štípal, plácal přes zadek nebo mačkal v podpaží. "Říkal, že se tím vybrečí a uklidní sama," uvedla obžalovaná.
Říkal, že je Boží syn a dítě je jeho, vypověděla matka
Muž podle ní po čase začal mluvit o své víře. "Říkal, že jeho dcera patří jemu, on je Boží syn a moje role je jen pečovatelská," vypověděla žena.
Po pár letech manželství jí prý začal sprostě nadávat a bít ji. Násilí se ale stupňovalo, facky střídaly rány pěstí do obličeje nebo kopance do břicha. Nakonec ho policie vykázala z bytu. Nejdříve na 10 dní, následně na měsíc. "Osmkrát mě napadl, třikrát jsem kvůli tomu byla u lékaře," přiblížila žena.
Na jaře 2010 utekla s Natálkou i starší dcerou z předešlého manželství do Děčína. Připustila, že dítě k otci pouštěla nerada. "Natálka se vždycky vracela ubrečená a nebyla k utišení," uvedla žena. Jednou musela zaplatit pokutu 600 korun, protože otci odmítla dceru odevzdat. "Bála jsem se o ní," řekla soudu.
Hlavní líčení bylo odročené na pondělí, kdy by již mohl zaznít rozsudek.
