Neděle 26. ledna 2020, svátek má Zora
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Neděle 26. ledna 2020 Zora

KOMENTÁŘ: Rasová vražda, nebo smůla slušných hochů?

  11:59aktualizováno  11:59
Jediné, čím vlády za šedesát let Cikánům pomohly, je to, že jim úředně říkáme Romové. To je ale spíš výsměch než krok k řešení. Tresty padly, proces je za námi, problémy s rasisty a problémy s Romy budou trvat dál.

Jaromír Lukeš i Ivo Müller (vpravo) dostali za žhářský útok ve Vítkově shodně 22 let vězení. | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Padl rozsudek, čin je jasný, pachatelé také. Jde jen o to, jak žhářský útok na romský dům ve Vítkově vyložit.

Názor obhájců je jasný: chlapci z nějakých smolných příčin spáchali obecné ohrožení či ublížení na zdraví. To nelze popřít a zaslouží si za to trest nejméně dvouletý, možná i vyšší. Soud byl pod tlakem veřejnosti (asi jako v padesátých letech) a spáchal na chlapcích sociální popravu. Tento názor s obhájci sdílí valná část veřejnosti.

Jasný je i názor soudu: odsoudil pachatele k výjimečným trestům za pokus o vraždu. Činu obžalovaných rozuměl tak, že se na žhářském útoku domluvili předem, že to byli vyznavači rasismu a nacismu a že naházeli zápalné látky okny do místnosti s lidmi. To jsou důvody, proč je tento pokus o vraždu výjimečný a proč za něj padly výjimečné tresty. Tento názor se soudem sdílím já.

Ideové vraždění

V procesu i jeho posuzování veřejností se opakuje situace mnohokrát už zažitá, známá, častá u procesů s vražděním tohoto typu. O jaký typ vraždění jde? O ideové vraždění. Pachatelé, pro někoho hodní hoši, pro mě rasoví vrazi, šli na Cikány z ideových pohnutek. Ani z osobní nenávisti (neznali své oběti), ani ze ziskuchtivosti (nic jim nevzali).

Měli velký idealistický motiv: lepší společnost. Podle nich, podle jejich vyznání, podle jejich světového názoru by svět bez Cikánů byl krásnější, šťastnější a lepší. Proto šli do boje.

Lidské dějiny, i ty nejmodernější, jsou takového idealistického vraždění ze světonázorových důvodů plné. Dvacáté století se stalo tohoto běsnění přímo královnou. Vraždění se mu ale neříkalo – je to slovo příliš hrubé a kruté. Nevystihuje duchovní příčinu vraždění a neodlišuje vraždu z ideových pohnutek od vraždy sprosté. Ideovému vraždění ve dvacátém století se říkalo „konečné řešení“ v případě vraždění Židů nacisty nebo „zostřování třídního boje“ či „likvidace vykořisťovatelských tříd“ v případě vraždění majetnějších spoluobčanů komunisty.

Lepší slova než vražda pro to měli i bílí rasisti na americkém jihu nebo křesťané v říši Aztéků. Pilnější čtenář sám připomene další nesčetné příklady, kdy fanatici z nějakých neosobních ideových pohnutek vyvražďovali jiné lidi.

Z tohoto kadlubu je i proces s vítkovskými žháři. Proto má tak vášnivé interpretace – o chlapcích, kteří to popletli. Když někdo někoho zapíchne, lidé to nechávají na soudu a policii: zjistili, odsoudili, hotovo. Nepřimykají se k tomu žádné světonázorové teorie – vražda je vražda, lidé jsou zlí. Ve Vítkově šlo o rasismus, o světonázorovou teorii, která vraždy či pokusy o vraždu ospravedlňuje, pokud ty vraždy do teorie pasují.

Házet Romům do oken zápalné lahve do rasové teorie pasuje bezpochyby. Kdo by tu teorii nevyznával, lahve by neházel, byť mu třeba mnozí Romové z mnoha příčin také pijí krev. Kdo rasové teorie vyznává, tomu musí přijít nespravedlivé, že se akci proti Romům (neboli Cikánům) říká vražda, a chlapcům, kteří zasáhli, že se říká vrazi.

Diktát veřejného mínění

Je to prý proto, že proces všechno zkreslil. Soudce se bál veřejného mínění, šel mu na ruku. Je to popletený argument: jediné agresivní veřejné mínění, jehož by se mohl soudce obávat, je mínění protiromské. Ale i to je stěží uvěřitelné.

Hrozby dnešního veřejného mínění jsou naštěstí bezzubé, nebojí se jich nikdo. Stejně tak nesedí srovnání s tlakem veřejného mínění za procesů v padesátých letech. Ten tlak byl vynucován násilím, lidé se báli, tak hlasovali a podpisovali petice, strach měli i soudci, tak posílali na šibenici. Tlak dělala komunistická diktatura šířením strachu, veřejné mínění ne, to neexistovalo. Nevím, kdo by se dnes koho bál.

Dnes se s příměry ke komunistické diktatuře rádo hází sem a tam, jak se komu hodí, jako by ta čtyřicetiletá diktatura byla marmeláda, do níž lze cokoliv ponořit. Před očima nemáme žádný teror veřejného mínění, nýbrž rasový proces a rasové postoje, skryté, podvědomé i viditelné, k němu.

Společenská objednávka

Padla i myšlenka, že soud vyplnil společenskou objednávku. Není jasné, co se tím míní. Je to termín ze starých dob, kdy se jím ospravedlňovalo bezpráví a porušování dokonce i tehdejších komunistických paragrafů. Když bylo potřeba něco lidem vzít, zakázat, nedovolit nebo je zavřít, řeklo se, je společenský zájem, a už to frčelo. Možná se to myslí i dnes: byl zájem rasistům ublížit?

Proces neskončí ani odvolacím řízením. O jeho místo v našem vnímání rasových nenávistí bude se dál svádět boj. Souvislost s neřešením romské problematiky je jasná. Neschopnost a nezájem vlád dělá rasistům podhoubí. Jediné, čím vlády za šedesát let Cikánům pomohly, je to, že jim úředně říkáme Romové. To je ale spíš výsměch než krok k řešení. Tresty padly, proces je za námi, problémy s rasisty a problémy s Romy budou trvat dál.

Po stopách vrahů
  • Nejčtenější

Ve Wu-chanu lidé kolabují v ulicích. Nová nemocnice musí stát do šesti dnů

Lidé omdlévající na ulici, přeplněné nemocnice a těla zesnulých ležící na chodbách. Kvůli nebezpečnému koronaviru už v...

Zemřel předseda Senátu Jaroslav Kubera, bylo mu 72 let

V nedožitých 73 letech zemřel předseda Senátu a člen ODS Jaroslav Kubera. V letech 1994–2018 stál coby starosta a...

Kubera zkolaboval v kanceláři, zemřel po převozu na urgentní příjem

Předseda Senátu Jaroslav Kubera zemřel v pondělí dopoledne. Politikovi se podle zdroje MF DNES udělalo nevolno v...

Ve Vejprtech vzplál domov pro mentálně postižené. Osm lidí zemřelo

Při tragickém požáru v neděli ráno ve Vejprtech na Chomutovsku v domově pro lidi s mentálním postižením zemřelo osm...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Předseda sociálních demokratů Jan Hamáček se po třinácti letech rozvádí

Manželství místopředsedy vlády, ministra vnitra a šéfa ČSSD Jana Hamáčka končí. „Ano, mohu potvrdit, že jsme společně s...

Premium

Do dvou let se ukáže neudržitelnost elektroaut, říká bývalý šéf Škoda Auto

Vadili jsme hlavně značce Volkswagen, když jsme postavili Octavii proti Golfu, říká v rozhovoru pro LN Vratislav...

Premium

Parkování zadarmo díky fíglu. Stačí si připlatit za vlastní espézetku

Češi parkující v centru Prahy na takzvaných modrých zónách zkoušejí fígl, jak nezaplatit za parkovné svého auta ani...

Premium

Proč vyhraje vodík. Vynálezce Tůma má o budoucnosti automobilů jasno

Už před dvaceti lety se projel vodíkovým autem, kterým chtějí Japonci na letošní olympiádě v Tokiu propagovat...

  • Další z rubriky

Domov ve Vejprtech podezírá ze žhářství tři klienty, nyní jsou v léčebně

Vedení domova pro zdravotně postižené ve Vejprtech podezírá tři klienty z toho, že způsobili nedělní požár, při kterém...

Dva muži předstírali zájem o náramky za čtvrt milionu, odnesli je bez placení

Policie vyšetřuje krádež v klenotnictví v Praze 9. Zatímco prodavačka hledala ceník, dva muži z odemknuté vitríny...

Nejvyššímu žalobci vadí, že voják z Ukrajiny nebyl odsouzen za terorismus

Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman podal dovolání v neprospěch Erika Eštua odsouzeného za účast v bojích na Ukrajině...

Host usnul na záchodě, ze zamčeného klubu ráno volal policii

Po čtvrteční zábavě v jednom z brněnských klubů má mladý muž nezapomenutelný zážitek. Když se ráno probudil na toaletě,...

Nejlepší příběhy píše sám život. Tyto deníčky u vás v loňském roce zabodovaly
Nejlepší příběhy píše sám život. Tyto deníčky u vás v loňském roce zabodovaly

Deníčky jsou již neodmyslitelnou součástí eMimina. Z každého měsíce roku 2019 jsme vybrali jeden z mnoha příběhů, který vás chytl za srdce.

Najdete na iDNES.cz