Tvrdí, že nynější rozsudek staví na nesprávném hodnocení důkazů. V dovolání, které má podat do 7. září, také uvedl, že neměl v úmyslu nikoho zabít. Poukazuje zejména na rozpory mezi lékaři z ministerské komise a závěry soudního znalce Josefa Pleskota.
"Ten je svým zaměřením patolog, a proto se nemůže vyjadřovat k účinkům heparinu," míní Zelenka.
Podle něho by měl Nejvyšší soud nechat odborníky z Lékařské fakulty Masarykovy Univerzity v Brně prozkoumat souvislost mezi podáním heparinu a smrtí či zhoršením zdravotního stavu pacientů.
Lékaři z ministerské komise, která prověřovala podezřelá úmrtí, u soudu totiž uvedli, že neoprávněné podání léku na snížení srážlivosti krve nemuselo mít u několika pacientů bezprostřední souvislost s jejich následnou smrtí. - čtěte Za smrt pacientů nemůže jen Zelenka, tvrdí lékař, který dělal posudek
"Heparin jsem podával jako lék, nikoliv jako jed, takže jsem předpokládal, že pacienti budou zachráněni a nikoliv že zemřou. Dávka pět mililitrů heparinu mohla způsobit jen lehké krvácení, které by rozhodně neznamenalo smrt. Heparin jsem podával pacientům s úmyslem, že následnou aktivitou na oddělení potlačím svoje deprese a strach z představ o neštěstí a umírání mých příbuzných," píše v dokumentu Zelenka.
Svoji vinu spatřuje jen v tom, že spoléhal na to, že po podání heparinu smrt nenastane.
Podle soudu Zelenka heparinem zavraždil sedm lidí a u dalších deseti se o to pokusil. Pacientům způsobil závažné zdravotní komplikace a někteří z nich vykrváceli.
