Předsedkyně senátu Vrchního soudu v Praze Pavla Augustinová ve čtvrtek upozornila na nestandardní situaci, v níž se po zásahu Ústavního soudu s kolegy ocitla. Rozhodnutí o vině a trestu agresora je totiž od loňského července pravomocné. V takovém případě by měl o dalším případném odškodnění oběti rozhodovat civilní soud.
S respektem k nálezu Ústavního soudu se nakonec do této práce pustili trestní soudci. Doplnili dokazování, například výslechem primáře dětského oddělení Psychiatrické nemocnice Bohnice. Ten však podle soudu nic nového nepřinesl.
„Z pohledu náhrady škody se situace nijak zásadně nezměnila,“ uvedla předsedkyně senátu. Doplnila, že oběť znásilnění neutrpěla posttraumatickou stresovou poruchu, ani trvalé následky.
„Odškodňovali jsme jen zásah do jejích osobnostních práv. O tom, že k němu došlo, nemáme pochybnosti,“ řekla. Připomněla, že agresor se k trestné činnosti nedoznal, ani nelitoval toho, co spáchal.
Úvahou, srovnáním s částečně podobnými případy, ale například také s přihlédnutím k ekonomickým schopnostem mladistvého pachatele, dospěl soud k závěru, že původně stanovené odškodnění ve výši 75 tisíc korun je potřeba zvýšit na dvojnásobek, tedy na 150 tisíc korun.
Soud zároveň uvedl, že nemůže dávat k tíži mladistvému pochybení, kterých se mohla dopustit například nemocnice.
Rodina oběti žádala od pachatele půl milionu. Její zmocněnkyně Lucie Hrdá není s dnešním výsledkem spokojena.
„Byl tady zvýrazněn zájem na tom, aby měl dobrý život pachatel, oproti tomu, aby měla dobrý život jím poškozená oběť. Drží se stávající linie nízkého odškodného – místo toho, aby se začalo uvažovat o tom, co je smysluplné odškodnění, a co není,“ řekla iDNES.cz advokátka. Nevyloučila, že se znovu obrátí na Ústavní soud.
Vynucený orální i anální sex
Znásilnění se odehrálo v roce 2018. Oběti tehdy bylo 12 let. Od dětství se neztotožňuje s mužským pohlavím a vystupuje jako dívka.
Při hospitalizaci v psychiatrické nemocnici bylo dítě podle soudů nepochopitelně umístěno na chlapeckém oddělení do pokoje s mladistvými, u kterých se dalo očekávat sexuálně nežádoucí chování.
Nemocnice to podle dostupných informací zdůvodňuje tím, že – jednoduše řečeno – dítě má mužské genitálie, proto nemohlo být umístěno k dívkám.
Znásilnění se odehrálo opakovaně. Nález hovoří „přinejmenším“ o jednom pachateli, který byl usvědčen a odsouzen. Podle pravomocného rozsudku donutil oběť nejméně čtyřikrát k orálnímu pohlavnímu styku, nejméně třikrát k masturbaci a nejméně dvakrát k análnímu pohlavnímu styku.
Nereagoval na nesouhlas dítěte, vyhrožoval, že mu „něco udělá“, přidržoval ho a využíval jeho subtilní konstituce, poruchy autistického spektra i zjevné poruchy pohlavní identity, přičemž oběť nebyla v plné míře schopna chápat význam jednání obviněného, adekvátně na ně reagovat a bránit se. S tím, co dítě v léčebně prožilo, se svěřilo své matce až po konci hospitalizace.
Kromě povinnosti zaplatit odškodnění uložil už dříve Vrchní soud v Praze agresorovi 18 měsíců vězení s podmíněným odkladem na tři roky.
Původně přiznaná suma – 75 tisíc korun – byla podle Ústavního soudu „excesivně nízká“. ÚS v nálezu uvedl, že nelze snižovat odškodnění s argumentací, že oběť není kvůli svému postižení schopná plně chápat zásahy do svých práv a vnímat všechny aspekty toho, co se jí stalo, stejně jako běžný člověk.
„Takovýto názor by vedl k tomu, že bude nižší ochrana poskytována nejzranitelnějším obětem, což je nepřípustné,“ řekla letos v srpnu po vyhlášení nálezu novinářům soudkyně zpravodajka Kateřina Šimáčková.
Podle ÚS také není vhodné nutit oběť znovu se domáhat svých práv v civilním řízení. V podobných případech s mimořádnými okolnostmi je lepší vše vyřešit už v trestním řízení.
