Podle Eurostatu je největší podíl lidí za mřížemi v Lotyšsku a Estonsku, na 100 tisíc lidí tam průměrně připadají téměř tři stovky vězněných. Více vězňů než u nás je ještě v Litvě a Polsku. Naopak nejméně ve Slovinsku, Finsku a Irsku - necelých sedmdesát vězňů na sto tisíc obyvatel.
Česko podobně neslavně dopadlo i ve srovnání počtu vražd, kde se jak Česká republika, tak Praha umístily na sedmém místě v Evropě.
Nejnovější statistika srovnává údaje z let 2006 až 2008, ovšem situace v českých věznicích se od té doby nezlepšila. Naopak, počet vězňů neustále roste - nyní jich je přes 22 150. Ministerstvo spravedlnosti přiznává, že přeplněná vězení představují dlouhodobý problém. Za mřížemi sedí o dvanáct procent víc trestanců, než je kapacita věznic.
Množství lidí za mřížemi se nedaří příliš snížit, ačkoli poslední dobou stoupá počet podmínečně propuštěných i podíl alternativních trestů, jako jsou obecně prospěšné práce, propadnutí nelegálně nabytého majetku nebo vyhoštění ze země. Soudy se také snaží alternativně trestat mladistvé pachatele, kde je větší šance nápravy.
"To však má své meze, neboť u nejzávažnější trestné činnosti zaměřené zejména proti životu a zdraví se naopak trestní sazby zpřísňují," řekla iDNES.cz mluvčí ministerstva spravedlnosti Tereza Palečková. Nejnovější trest domácího vězení si už u nás odpykává 110 lidí.
Problém? Časté návraty
Potíž je v tom, že se vězni za mříže často vracejí. Probační a mediační služba, která se o vězně stará, eviduje, že téměř dvě třetiny z nich jsou "za katrem" už poněkolikáté.
"Podle naší zkušenosti to souvisí mimo jiné i s tím, že propuštění často neúspěšně řeší svoji vysokou zadluženost, mají snížené dovednosti najít, získat a uchovat si práci, a to je může vracet zpět do kriminálního prostředí," vysvětlil ředitel Probační a mediační služby Pavel Štern.
Proti tomu služba a nevládní organizace bojují různými programy, které se snaží propuštěným pomáhat, aby zůstali na svobodě.
