I když je Kutnerův případ dobou, která od samotné vraždy k jejímu vyřešení uplynula, výjimečný, není to poprvé, kdy databáze profilů DNA pomohla najít pachatele starých zločinů.
V roce 2007 bylo odsouzeným ve věznicích odebráno přes 16 tisíc vzorků, které experti z Kriminalistického ústavu v Praze porovnali s databází profilů DNA. V té jsou tisíce stop z míst neobjasněných zločinů nebo genetické profily mrtvých lidí, které se dosud nepovedlo identifikovat.
"Výsledkem byly stovky shod s údaji v databázi. Šlo o celou škálu zločinů - od krádeží až po znásilnění a vraždy. Bohužel nemáme přehled o tom, kolik z takto odhalených pachatelů bylo nakonec opravdu potrestáno," přiznává mluvčí kriminalistického ústavu Petra Srnková.
Národní databáze nyní obsahuje asi 89 900 genetických profilů, z toho necelých 75 tisíc připadá na obviněné a odsouzené, zbylých 15 tisíc jsou vzorky patřící k nevyřešeným zločinům nebo neznámým mrtvým.
Analýza DNA trvá hodiny, ale i měsíce
Odborníci na genetiku mají v kriminalistickém ústavu spoustu práce. Za rok jim rukama projde na 20 tisíc vzorků jako jsou vlasy, krev, sperma nebo stěry z míst, kterých se pachatel mohl při zločinu dotknout. Biologický materiál se například ze skleniček nebo telefonních sluchátek sbírá vatovou tyčinkou. Stanovení profilu DNA pak může podle kvality vzorku trvat pár hodin i několik měsíců.
"Provedených analýz je samozřejmě mnohem víc, neboť některé složitější vzorky je nutné analyzovat i vícekrát, než se povede stanovit profil DNA. U náročnějších případů můžeme zkoumat i desítky biologických vzorků," přibližuje mluvčí Srnková.
Přitom ani tolik nezáleží na tom, jak je vzorek starý. Mnohem důležitější je, v jakém ležel prostředí, než se dostal ke genetikům. "Můžeme zkoumat kosterní nálezy staré půl roku, které budou značně degradované a analýza DNA se nepovede, na druhou stranu můžeme zkoumat archeologické nálezy z 9. století, z nichž se profil DNA povede získat," tvrdí mluvčí kriminalistického ústavu.
Stačí si vzpomenout na případ devítileté Aničky z Prahy, kterou pachatel zavraždil a zakopal v pražské Troji. Po objevení dívčina těla se genetici pořádně zapotili, protože se museli vypořádat s tím, že mrtvola byla po měsících ve vlhké půdě značně rozložená a získat tak kvalitní vzorek k prozkoumání bylo velice obtížné.
DNA pomohla usvědčit lupiče i vraha
Pokud se ale profil DNA přeci jen podaří získat, dá se převést na číselný a písmenný kód, který se do počítače uloží pro budoucí použití. Pak jen stačí, aby pachatel spáchal nějaký další zločin, při kterém ho policisté dopadnou. Po nahlédnutí do databáze pak už není problém "přišít" mu i starší, dosud neobjasněný zločin.
To je i případ loupežného přepadení u pražského hotelu. Tady v roce 2003 pachatel uloupil fotoaparát turistovi z Asie takovou silou, že cizinec zemřel. Prchající lupič na útěku ztratil stativ, na kterém byla jeho krev. Minulý rok jeho DNA přibyla do databáze kvůli úplně jinému zločinu a vyšlo najevo, že to byl právě on, kdo u hotelu kradl.
Databáze DNA pomohla i k usvědčení Luboše Mika, který v roce 2009 v Praze zavraždil taxikáře. Sice spálil jeho auto, aby zakryl stopy, ale nedaleko detektivové objevili láhev s jeho DNA. Soud mu nedávno vyměřil doživotí.
