Kempf založil "První německou řidičskou školu" ve městě Aschaffenburg. Jeho snahou bylo podle dobových pramenů "zamezit lehkomyslnému řízení automobilů".
Škola měla za cíl "vzdělat bezúhonné muže na řidiče motorových vozidel a teoretickou i praktickou výukou je seznámit se všemi systémy motorových vozidel." To alespoň říkaly stanovy řidičské školy, která byla součástí soukromé odborné technické školy.
Do řidičské školy se však nemohl přihlásit každý. Vzdělávat se mohli jen muži starší sedmnácti let, kteří předložili úřední potvrzení o bezúhonnosti a vlastnoručně sepsaný životopis, připomíná německý server rp-online.
Když už zájemci splnili tyto podmínky, čekal je desetitýdenní kurs. Týdně museli absolvovat patnáct hodiny teoretické výuky, dvanáct hodin práce v dílně a osm hodin praktické výuky - jízdy. Na programu byla i práce s mapou, zdravotní výcvik, fyzika, elektrotechnika a stavba motoru a automobilu vůbec.
Podle Kempfových slov měla škola vychovat "dobré šoféry, kteří budou zárukou zamezení nehod a odstraňování předsudků proti automobilům".
Mezi prvními 36 žáky, jejichž kurs začal 7. listopadu 1904, byli zámečníci, mechanici, panští kočí a obchodníci s automobily. I závěr výuky byl odlišný od dnešních zvyklostí. Vyškolení řidiči nedostali řidičský průkaz, ten byl totiž v Německu zaveden až o šest let později.
