Obdobně jako při postupu, jímž skotští vědci přivedli na svět klonovanou ovečku Dolly, vsadil vědecký tým, který vedl Ryuzo Yanagimachi z Havajské univerzity v Honolulu, jádro buňky dospělého zvířete do vaječné buňky. Z té předtím bylo odstraněno původní jádro. Embrya pak vědci vkládali do dospělých samic myší.
Na svět přišla císařským řezem tři ze 274 embryí o obvyklé hmotnosti. Byla mužského pohlaví a měla kožešinové znaky genetického otce, jakož i černé oči. Dva samečci o hodinu později pošli, avšak zbylý dospěl.
Pro Dolly a ostatní klonovaná zvířata byla dědičnost získávána z typicky samičích tkání, například z mléčných žláz nebo vajíček. Výsledky tak ukazují, že se možnosti klonování neomezují jen na samice. Podle názoru vědců lze za pomoci této techniky pomoci přežít zvířatům ohroženým vyhynutím.
Na svět přišla císařským řezem tři ze 274 embryí o obvyklé hmotnosti. Byla mužského pohlaví a měla kožešinové znaky genetického otce, jakož i černé oči. Dva samečci o hodinu později pošli, avšak zbylý dospěl.
Pro Dolly a ostatní klonovaná zvířata byla dědičnost získávána z typicky samičích tkání, například z mléčných žláz nebo vajíček. Výsledky tak ukazují, že se možnosti klonování neomezují jen na samice. Podle názoru vědců lze za pomoci této techniky pomoci přežít zvířatům ohroženým vyhynutím.
