Národní galerie v Praze znovuotevřela 7. dubna stálou expozici moderního umění ve třetím a čtvrtém patře Veletržního paláce. "Jsem pyšný na tuto expozici, podařilo se nám ukázat umění od roku 1890 do současnosti. Do instalace jsme vnesli barvu a nezapomněli jsme zdůraznit sociální tragédii první poloviny 20. století," pravil ředitel Národní galerie a spoluautor této nově sestavené expozice Milan Knížák v úterý novinářům. Tím naznačil, proč mezi obrazy a plastiky předních českých malířů konce 19. a první půle 20. století nechal vsadit ukázky zbraní zapůjčené Vojenským historickým ústavem: plynovou masku, samopal či kulomet. A prostoru věnovanému Ladovým ilustracím k Haškovu Švejkovi dominuje velké dělo.
"Modernost je nejlépe doložená ve zbraních. Do expozice jsme umístili ukázky zbraní jako příklad nelítostného, ale i krásného designu," odpovídal na nechápavé dotazy novinářů spoluautor výstavy, šéf sbírek moderního a současného umění NG a druhý autor koncepce Tomáš Vlček.
o výstavěNové expozice českého umění 1890 až 1930. |
Pozoruhodné... Tím spíš, že když se v mnoha případech nová expozice omezila na ukázky pouze krásného umění - tedy obrazů a plastik, a užité umění nejednou vynechala. Nad smyslem umístění modelu vojenského letadla v sekci věnované Františku Kupkovi zůstává nejednomu divákovi rozum stát. A nejen nad tím: Vystavit kolekci děl nejoceňovanějšího českého malíře 20. století a spoluzakladatele moderní abstrakce je samozřejmě správné. Ale proč text (navíc převzatý z předchozí expozice) o Kupkovi je umístěn na vnitřní straně jednoho ze sloupů? Aby jej nikdo nenašel? Ostatně popisky k realistickým i abstraktním Kupkovým dílům se zbytečně omezují na strohé konstatování základních parametrů; návštěvník by si zasloužil propracovanější informační doprovod.
Diváka rovněž může zaskočit, že se ve Veletržním paláci setká s kopiemi, což v muzeích, jež mají mezinárodní ambice, rozhodně není běžné. Vystavením reprodukcí fotografií Františka Drtikola se pořadatelé vypořádali drobnou popiskou vysvětlující, že originály nelze dlouhodobě vystavit vzhledem k jejich citlivosti na vnější vlivy.
Vytrženo ze souvislostí
Z uspořádání nové stále expozice není vůbec zřejmé, v čem tkví specifika českého umění. Koncepce Knížáka a Vlčka řadí za sebou jednotlivé autory bez zasazení do historického kontextu, leckdy i bez uvedení jejich charakteristik. "Nejsme přátelé velkých popisek. Počítáme s divákem inteligentním, který si najde kontext sám," vysvětluje Knížák. Absenci představování jednotlivých kapitol českého umění má podle něj nahradit kniha, kterou Národní galerie teprve plánuje vydat. Do té doby asi platí zásada: "Nevíš, neznáš, tak sem nelez."
I když: zájemci si mohou pořídit nově vydanou publikaci nazvanou 155 uměleckých děl 20. století z Národní galerie v Praze. Sice se bezprostředně neváže k nové expozici, nicméně v pěti jazycích představuje vrcholná díla sbírky moderního a současného umění jak českého, tak zahraničního. Podle Knížáka má publikace poukázat na to, že si "české umění nezadá s uměním světovým".
Nová stálá expozice se dá shrnout takto: české umění dané doby je ve Veletržním paláci vystaveno, ne však interpretováno. Pouhá prezentace kvalitních děl na dobrou výstavu, artikulující specifika českého umění, nestačí. Vloni byl na Pražském hradě k vidění příklad, jak takovou kontextualizaci vytvořit: Slovenská národní galerie na výstavě Slovenský obraz (anti-obraz) doložila vývoj i specifika slovenského umění 20. století. Divák odcházel z Jízdárny Pražského hradu s dojmem, že pochopil jednotlivé kapitoly slovenského umění dané epochy. To se Národní galerii ve Veletržním paláci nepovedlo.
Velké stěhování čili sbírky, hejbejte seV pěti z osmi paláců, v nichž Národní galerie Praha vystavuje své sbírky, došlo či dojde ke stěhování či k úpravám expozic. Přesuny sbírek jsou letos oficiálně hlavní náplní tuzemské největší instituce výtvarného umění. Expozice Krajina v českém umění v paláci Kinských na Staroměstském náměstí skončí v půli května. Nahradí ji sbírka asijského umění, která doposud byla vystavena na zámku Zbraslav. Zbraslavský zámek galerie definitivně opouští. Galerii se podařilo získat Salmovský palác na Hradčanském náměstí, který je v tuto chvíli v rekonstrukci. Po ní se tam má přesunout sbírka 19. století, která byla nedávno přesunuta do Jiřského kláštera. Po uvolnění těchto prostor galerie plánuje přestěhovat i sbírku gotického umění, která je nyní v Anežském klášteře. |
