Fuwa neboli panenky štěstí, maskoti her, na náměstí Nebeského klidu

Fuwa neboli panenky štěstí, maskoti her, na náměstí Nebeského klidu | foto: Reuters

Přinese pět šťastných maskotů olympiádě neštěstí?

  • 8
Olympijská data a symboly včetně maskotů vypadají nenápadně, ale jen zdánlivě. Protože jsme v Číně, má všechno i nějaký svůj skrytý význam. A Číňané ho berou velmi vážně, jako by na něm záviselo úplně všechno. Podívejme se, co vlastně znamenají a co mohou způsobit.

Fuwa neboli panenky štěstí. Tak se říká pěti pekingským olympijským maskotům. Mají kromě očekávaného štěstí představovat úspěch, prosperitu, zdraví či nadšení. Žádné olympijské město v historii nemělo tolik maskotů najednou. Ale v Číně, zemi s tisíciletými tradicemi, kde duchovní svět, různá učení a zvyky pořád hrají významnou roli, není nic jen tak. Ani s kreslenými figurkami fuwa to prý není tak jednoznačné, jak se už nějaký čas učí místní děti na školách.

Co se stalo? Nebo co se ještě může stát? "Každá podobná věc vždy obsahuje pozitivní i negativní prvky," tvrdí americký spisovatel, režisér a dlouholetý odborník na Čínu Laurence Brahm.

A jaké negativní prvky mohou mít roztomilé postavičky?

Maskoti Pekingu byli představeni už tisíc dnů před olympiádou a tvoří je pětice na první pohled rozverných kamarádů, z jejichž veselých pohledů nic varovného nikdo nevyčte. Pokud tedy nejste Číňan.

. Rudý oheň a spol.

Pětici pro OH tvoří modrá ryba Pejpej, černá panda Ťingťing, žlutá antilopa Jingjing, zelená vlaštovka Nini a rudý oheň Chuanchuan. Všechna tato jména mají záměrně obě slabiky stejné, protože to je u čínských dětí způsob, jak vyjádřit city. Když se najednou vysloví všech pět slov, vznikne "Pej Ťing Chuan Jing Ni“. Což dohromady vytvoří pozdrav "Vítejte v Pekingu“.

Pětici pro letní hry tvoří modrá ryba Pejpej, černá panda Ťingťing, žlutá antilopa Jingjing, zelená vlaštovka Nini a doplňuje je rudý oheň Chuanchuan. Všechna tato jména mají záměrně obě slabiky stejné, protože to je u čínských dětí způsob, jak vyjádřit city. Navíc v názvech se skrývá zajímavá slovní hříčka, protože když se najednou vysloví všech pět slov, vznikne "Pej Ťin Chuan Jing Ni". Což dohromady vytvoří pozdrav "Vítejte v Pekingu".

Přestože panenky u někoho vyvolávají i obavy, jsou velmi populární, suvenýry s jejich podobou se skvěle prodávají a hlavně čínské děti si je už dávno oblíbily. Dokonce rodiče po nich pojmenovávají své děti. V zemi, která má oficiálně přes 1,3 miliardy lidí a podle některých zahraničních demografů možná až 1,5 miliardy, neexistují úplně přesná čísla, ale ví se, že po Ťing se jmenuje nejméně 1 300 dětí, po ohni Chuan 1 200, Pej získala kolem tisícovky následovníků, Jing 950 a Ni asi 700. Jen tak mimochodem: Jméno Ao-jun, což v čínštině znamená olympiáda, už nosí 4 tisíce dětí, ale ani to není rekord. Figurky i olympiádu hravě překonává jedna z největších čínských nadějí na zlatou medaili, běžec na 110 metrů překážek Liou Siang, po kterém se jmenuje 20 tisíc malých Číňánků (zvláštní je, že po vynikajícím basketbalistovi, hráči americké NBA a obrovské celebritě čínského sportu, Jao Mingovi, dostalo zatím jméno "jen" šest tisíc dětí).

Ty slavné osmičky
Ale vraťme se k tvrzení, že pět olympijských maskotů přináší i symboly zkázy. Mělo by to souviset s magickými osmičkami, šťastným číslem Číňanů. Právě proto bude olympiáda v Pekingu slavnostně zahájena dnes, tedy 8. 8. 2008 v osm hodin a osm minut zdejšího času.

Co se tedy stalo a co se může s pěti panenkami ještě stát?
Řetěz údajných katastrof začíná u ryby Pejpej, která představuje vodní živel a v oficiálním označení je považována za prosperitu.

Pět velmi vzácných a téměř už vyhynulých jeseterů obrovských (číslo pět mělo představovat počet olympijských kruhů) z veletoku Jang-c’ťiang bylo přepraveno a vystavováno ve vodním parku v Hongkongu. Jenže jednoho z nich smrtelně zranila barakuda a v té době postihla jižní Čínu povodeň. A jak to vše jde dohromady, a navíc souvisí s osmičkami? Poprvé se v Hongkongu mohli návštěvníci na jesetery podívat 20. 6. Takže podle číselné řady to hrozivě vychází: 2 + 0 + 6 = 8.

Olympijský Peking. Vlaštovka Nini, jeden z pěti maskotů her.A aby toho nebylo ještě málo, v určitém smyslu se má ryba Pej podobat tvaru starověkých keramických nádob na pohřební urny dětí, a s nimi je spojil právě expert Laurence Brahm. V nejlidnatější zemi světa totiž již delší dobu řádí smrtelný vir EV71, který stihl zabít mnoho tisíc lidí, převážně dětí. Lékařům se ho zatím nepodařilo nijak výrazně eliminovat. A číselná řada EV71? Je jasná: 7 + 1 = 8.

Panda Ťing má zase symbolizovat dřevěné prvky (logicky kvůli prostředí, v němž pobývá), které jsou všeobecně označovány za štěstí. Pandy jsou také neodmyslitelně spojené s provincií S'-čchuan, kde jsou (či byly) největší přírodní rezervace na světě pro pandy žijící ve volné přírodě. Jenže tato provincie byla postižena letos katastrofálním zemětřesením, při kterém zahynulo na 90 tisíc lidí. A kdy se první otřesy půdy objevily? 12. 5. Výsledek už tušíte: 1 + 2 + 5 = 8.

Chuan pak představuje olympijskou pochodeň a oheň je prvek, který je považován za vášeň. Jenže vášně, které ovládly například Paříž, Londýn či San Francisco, když na jejich území zavítala olympijská pochodeň, pekingskou vládu i organizátory her na jaře naprosto šokovaly. Čína se ocitla ve velkých rozpacích. Mnozí to považovali za další přízrak možného neštěstí, či alespoň nesnází.

Antilopa Jing má pak mít předlohu ve zvířeti žijícím v Tibetu a symbolizovat "zdraví". Tato část Číny (toto tvrzení mnoho Tibeťanů odmítá, protože považují svoji zemi za okupovanou) údajně nebyla vybrána náhodně, ale mělo to posloužit jako další důkaz "harmonického spolužití" všech národností totalitního státu. Kdy však vypukly letošní nepokoje v tibetském hlavním městě Lhase? 14. 3. Magie čísel proto funguje i v tom případě dokonale: 1 + 4 + 3 = 8.

Vlaštovčí metropole
A co vlaštovka Nini? Starý název Pekingu zněl Jan-ťing. Znamená to "vlaštovčí metropole". Nini pak symbolizuje nebe – což není prvek ze symboliky tradičního taoismu. Odborníci na feng-šuej (čínská geomancie, která obsahuje učení, že vhodná dispozice budovy či vnitřních prostor, například umístění dveří, ale i postele, ovlivňuje všeobecnou duševní pohodu obyvatel domu) dokonce říkají, že Nini tím rozrušuje tradiční struktury a že narušení přirozeného pořadí prvků povede nakonec ke katastrofě.

. Maskoti

Prvním maskotem byl lyžař Schuss, který se objevil na zimní olympiádě v Grenoblu roku 1968. Prvním velkým maskotem byl jezevčík Waldi, který patřil k letní olympiádě v Mnichově roku 1972. A prvním, kdo dokázal celosvětově prodat maskota, byli kupodivu Rusové. Šlo o Míšu z her v roce 1980.

Oficiálně označují čínské úřady Nini za symbol "velkého štěstí". A mohla by se i ona vymanit ze šťastného kruhu po vzoru předcházejících maskotů a přinést neštěstí? Je něco takového možné? Po pravdě řečeno nevíme. Ale uvidíme například dnes odpoledne našeho času. Olympiáda bude zahájena v osm večer a bude přece toho 8. 8. 2008. Ani podobná odpověď někdy nestačí, protože negativní vlivy údajně působí i delší dobu.

Celá konstrukce se šťastnými a současně nešťastnými maskoty, osmičkami či silami feng-šuej může připadat nám Evropanům jako potrhlá či bláznivá. Jenže v Číně i dalších místech Asie nic takového nikdo nepodceňuje. Zvyky, pověry, nejrůznější učení, věštění budoucnosti, odkazy na kosmické energie a síly ovlivňující lidský život vždy k říši středu neodmyslitelně patřily.

Poté, co se komunisté na podzim 1949 chopili moci, s podobnými učeními, stejně jako třeba s tisíciletým tradičním konfucianismem, rychle zatočili. Nic však netrvá věčně. Čína v posledních třiceti letech přijala sice racionální velkoobchodní logiku – jinak by se nemohla tak rychle hospodářsky rozvíjet na celosvětové úrovni – ale zcela vyprázdnit hlavy lidí od toho, co bylo do nich vtloukáno mnoha generacemi, nešlo a nejde.

Proto se v Číně objevil postupný návrat k náboženství (počet křesťanů se odhaduje na 130 milionů), rozkvetl nově konfucianismus, taoismus i buddhismus a ke slovu se dostaly zcela logickou cestou i staré zvyky a pověry.

Proto když se objevila možnost "prozkoumat" olympijské maskoty a pohrát si s osmičkovými řadami, okamžitě toho bylo využito. Zda však podobné výpočty platí, je stejně jisté jako se záhadami ve známém americkém seriálu Věřte nevěřte.

Když minulý týden bylo pozorovatelné v části Číny zatmění Slunce, nejenom v odlehlých vesničkách, ale i v nejserióznějším zpravodajství všech médií se objevila tvrzení, že to znamená štěstí. Pro koho? No samozřejmě pro pořádání olympiády! A ateistická moc komunismu jen tiše předla na znamení souhlasu. Nebo že by zasáhla svými kouzly přece jenom vlaštovka Nini a něco zkazila? Počkejme si.


Video