Na Slovensku volí lidé prezidenta přímo

Na Slovensku volí lidé prezidenta přímo | foto: Reuters

Přímo volený prezident ještě neznamená dobrý prezident

  • 17
Domníváte se, že při příští, už možná přímé volbě prezidenta se v Česku dožijeme lepší hlavy státu? Jsou vám snad málo dva vzdělaní a kultivovaní kandidáti, jakými jsou Jan Švejnar či Václav Klaus?

Byla vám před pěti lety málo kandidatura jednoho z nejvýraznějších politiků té doby Miloše Zemana? Bylo vám málo dlouholeté vládnutí Václava Havla? Přímá volba totiž ještě nemusí znamenat, že pak nakonec zavládne spokojenost. Dobrého a silného prezidenta lze vygenerovat i z volby nepřímé.

V současnosti se často argumentuje tím, že na Slovensku přece volili prezidenta přímo, a to je ta správná cesta. Jenže i když bylo Slovensko kdysi součástí československé federace a k tomuto národu máme jednoznačně nejblíž, tak vývoj v této zemi je jiný a podmínky v ní jsou jiné. Nedají se jen tak lehce aplikovat na nás.

Je to dobrý prezident?
Ano, přímo se prezident volí také v Rakousku, Irsku, Portugalsku, ve Finsku, v Polsku, Litvě, ve Slovinsku, Chorvatsku, Ukrajině a mnoha dalších zemích Evropy. Ale také v Rusku, Francii či USA, jenže tam má naprosto jiné postavení, vliv a pravomoci.

Je však v zemích, kde nemají takzvaný prezidentský systém vládnutí – a mezi ně Česká republika patří a zřejmě i patřit navždy bude – skutečně zárukou toho nejlepšího výběru prezidenta přímá volba?

Nejsem o tom přesvědčený, neexistují na to ani žádné důkazy. Přímá volba je nejjednodušší a nejpřirozenější formou západního pojetí demokracie. Patří však jen k jedné z variant ve svobodných zemích. Nepřímá volba prezidenta prostřednictvím parlamentu není také neobvyklá.

Podívejme se přímo k našim nejbližším sousedům, kde se hlava státu volila přímo.

Nic proti Ivanu Gašparovičovi, kterého si slovenský lid poměrně překvapivě sám vybral v roce 2004. Avšak je to prezident silný, charizmatický, s určitým intelektuálním nábojem a potřebným myšlenkovým pnutím? Takový, jakého bychom chtěli i my? Nezdá se. Často chápu a rozumím kritikům Václava Klause, ale v tomto ohledu zaplať pánbůh za něj. Češi chtějí jiný typ prezidentů, než se volí v dalších evropských státech. Je v tom tradice, zvyky a jistě i nastavení od tatíčka Masaryka, známého Beneše či disidenta proti komunismu Havla.

Přímá volba prezidenta se na Slovensku také změnila v jistém směru na trapnost. Nejvážnější kandidáti v roce 2004 byli buď členy někdejší komunistické strany, či agenti StB. A připomínám, že do druhého kola všelidové volby postoupil s Gašparovičem také Vladimír Mečiar. Umíte si představit, že podobný politik by zasedl na Pražském hradě?

Silná osobnost, ne typ volby
Osobně nejsem vůbec proti přímé volbě prezidenta, dokonce naopak, jen upozorňuji, že záruka výběru silné a nezávislé osobnosti to ještě být nemusí.

Nejlepším příkladem je právě páteční první volba českého nejvyššího představitele. Václav Klaus sice získal poměrně klopotně a skoro až podivně protikandidáta několika politických stran, ale Jan Švejnar se mu stal až překvapivě rovnocenným a plnohodnotným soupeřem. I nepřímý výběr dokázal vygenerovat dva silné a dobré kandidáty. Chceme ještě něco víc?

A teď se zkusme hypoteticky a rychle přenést do roku 2013, do českých, moravských a slezských měst, městeček a vesnic, které budou při případné přímé volbě zaplaveny billboardy a plakáty nejrůznějších lidí. Dočkáme se v daleko větší míře než dnes podpásových útoků, denunciačních kampaní, lidských exhibicí a možná až úchylných kandidatur či alespoň snah o nepatřičné zviditelnění se.

Těšíme se na to? Podle všeho ano. Taková je demokracie a taková bývá svobodná volba. Tak do toho. Jen si pak nestěžujme, až se nám nebude „přímý“ prezident líbit.


Video