1. Zkuste odhadnout, kolik knih jste přečetl za svůj dosavadní život. A kolik asi tak knih máte doma? Počítal jste to někdy? A kterou knihu čtete právě teď?
Mnoho. Počet odhadnout nedokážu. V první obecné (1947) jsem se naučil číst aperceptivně, dnes se tomu říká rychločtení. Byly doby, kdy jsem četl jednu knihu denně. Teď čtu Legacy of Ashes Tima Weinera, dějiny CIA. Svým způsobem jde o faktografické podklady Ducha děvky, fascinujícího Mailerova románu.
2. Které výtvarné dílo byste toužil mít ve svém obývacím pokoji? A koupil jste si někdy nějaké? Kdy jste byl naposledy na výstavě? Na které? A proč?
Nepřemýšlel jsem o tom.
Koupil.
V Londýně, Rembrandt.
Proč? Výstavy dobrých malířů mluví o lidech, lidé mne zajímají.
. Kulturní sedmaAnketa, v níž oslovujeme české osobnosti a ptáme se na jejich kulturní zájmy a priority, bude jednou za několik dní vycházet exkluzivně v Kavárně on-line. Délka odpovědí záleží pouze a jen na oslovených osobnostech. Chcete-li znát odpovědi na Kulturní sedmu od někoho konkrétního, napište nám (idnes@idnes.cz), oslovíme jej. |
Měl jsem: Činoherní klub, Divadlo Za branou, Divadlo Na zábradlí, Národní divadlo, ale to už je dávno. Stárnu a jsem nespravedlivý: současná divadla mi připadají jako tragikomický funus vyznačující se podbízením, bulvárem, sprostotou, neumětelstvím, křečovitostí, potřebou upoutat pozornost za každou cenu, nepravdivostí, mrzačením mistrů, pustošením diferencované informace, zlomem, v němž se klaun s nitkami moudrosti stává ožralým, v současnosti spíše zfetovaným šaškem. Proč v tom vystupují tak vynikající herci, kteří tu jsou, chápu: musí se živit. Nezávidím jim. Utíkat před koncem jsem začal koncem 80. let. V posledních letech do divadla raději nechodím. Přál bych si jednou prožít inscenaci, která by se něčím novým přesvědčivě přiblížila Krejčovu Romeovi a Julii, Kočce na kolejích, Smočkovým inscenacím v Činoherním klubu, Divadlu Na zábradlí v době, kdy mluvilo k lidem o lidech a době, třeba Kunderovým Ptáčníkem nebo Králem Ubu.
4. Při které hudbě se odvážete? Posloucháte ji raději doma v klidu, nebo na koncertě?
Pojem "odvázat se“ mi není jasný. Máte-li jím na mysli histriónské vyvádění, pak se odvázat nejsem schopen. Muziku všech dob mám rád. Současná technologie umožňuje dokonalý soustředěný poslech. Nedávno jsem objevil styl ambient.
5. Chodíte se do kina hlavně bát, pobavit, nebo snad i poučit, ba povznést? Na čem jste byl v kině naposledy sám od sebe, dobrovolně? A co jste tomu říkal?
Neberte vážně stárnoucího mrzouta. O filmu bych mluvil ještě hůře než o divadle. Vzpomínám na českou a italskou vlnu 60. let, na Tarkovského snad nejvíc, na Bergmana, na francouzské a britské filmy. Proč bych měl mluvit o hollywoodské idiocii? Existují však fascinující ojedinělé výjimky.
6. Kolik hodin týdně strávíte sledováním televize? Na jakou stanici se díváte především? Máte svůj oblíbený pořad?
Pár desítek minut. Sleduji zpravodajství, ověřuji si průběh vzpoury deprivantů.
7. Zkuste zcela subjektivně, jen sám za sebe, jmenovat tři až pět nejvýznamnějších uměleckých děl, která v České republice po listopadu 1989 podle vás vznikla.
Mohla to být Kaplického knihovna. Kdybychom nebyli v České republice.
