Zjistila jsem to náhodou. Napsala jsem knihu o zneužívání výkonné moci ve Spojených státech během Bushových let, a když jsem pátrala po novém dění, narazila jsem na internetu na rozhovory, které berou vážně historky o zákulisních manipulacích.
Existují určitá výsadní témata. V USA je častou látkou to, že světové elity kují pikle – mimo jiné prostřednictvím Bilderbergovy skupiny nebo Rady pro zahraniční vztahy – s cílem vytvořit "jedinou celosvětovou vládu“, kterou budou namísto národních vlád řídit samy. Ke slovu se občas dostávají i folklornější podrobnosti, jež mezi členy této kabaly zahrnují ilumináty, svobodné zednáře, držitele Rhodesova stipendia nebo, tak jako vždycky, Židy.
Židé zůstali doma
Charakteristické znaky těchto historek jsou známé každému, kdo se zajímal o přenos určitých kategorií vyprávění v dobách krize. Z literárního hlediska tato konspirační teorie značně připomíná Protokoly sionských mudrců a jejich tajnou světovou elitu s obrovskou mocí a zlými úmysly. Historicky se obvykle vyskytuje tatáž množina motivů: děsivá, neřízená a hluboká změna prováděná vzdělanými, městskými světoobčany.
Znalci výmarského Německa vědí, že náhlé přesuny a šoky – překotná urbanizace, narušení tradiční rodiny a společenských vazeb, uvolnění sexuálních norem a hospodářský kolaps – přichystaly v myšlení mnoha Němců půdu pro setbu zjednodušujících teorií, které zdánlivě pojmenovaly jejich nejasnosti a nabízely větší smysl jejich trápení.
proč dnes?Konspirační teorie obvykle vyplouvají na povrch, když jsou lidé špatně vzdělaní a schází pečlivý nezávislý tisk. Tak proč si dnes takové teorie získávají příznivce v USA a dalších movitých demokraciích? |
Podobně "Hnutí pravdy o 11. září“ tvrdí, že v útoku al-Káidy na newyorská dvojčata má prsty někdo "z blízkých“. V muslimském světě existuje konspirační teorie, že za těmito útoky byli Izraelci a že všichni Židé, kteří v mrakodrapech pracovali, zůstali toho dne doma.
Konspirační teorie obvykle vyplouvají na povrch, když jsou lidé špatně vzdělaní a schází pečlivý nezávislý tisk. Tak proč si dnes takové teorie získávají příznivce v USA a dalších movitých demokraciích?
Změny a nejistota
Dnešní explozi konspiračních teorií vyvolaly stejné okolnosti, které vedly k jejich přijímání už v minulosti: prudké sociální změny a hluboká ekonomická nejistota. Zřetelně vymezený "nepřítel“ s neomylným "plánem“ je psychologicky konejšivější než chaotická evoluce společenských norem a kvas – anebo nezdary – nespoutaného kapitalismu. A třebaže jsou konspirační teorie často zjevně iracionální, otázky, jimiž se zabývají, jsou nezřídka prospěšné, ačkoliv odpovědi jsou obvykle nedoložené nebo jednoduše zcela pomýlené.
Při hledání odpovědí tito občané reagují racionálně na iracionální skutečnosti. Mnozí občané jsou přesvědčeni, a právem, že hromadné sdělovací prostředky nevyšetřují a nedokladují případy zneužívání pravomocí. Noviny ve většině vyspělých zemí se potýkají s problémy nebo krachují a investigativní žurnalistika je často první, co osekají. Koncentrace vlastnictví médií a kontroly nad nimi dále rozdmýchává všeobecnou nedůvěru, což připravuje půdu pro to, aby vakuum vyplnilo investigativní úsilí občanů.
Obdobně platí, že ve věku, kdy firemní lobbisté mají volnou ruku při formování – ne-li formulování – veřejných politik, jsou mnozí lidé přesvědčeni, a opět právem, že jejich volení zástupci je už nereprezentují. Odtud to nutkání věřit na neviditelné síly.
politici už lid nezastupujíVe věku, kdy firemní lobbisté mají volnou ruku při formování – ne-li formulování – veřejných politik, jsou mnozí lidé přesvědčeni, že jejich volení zástupci je už nereprezentují. |
Konečně i racionální lidé začali být přístupnější určitým konspiračním teoriím, protože v posledních osmi letech jsme skutečně měli možnost řádku důmyslných konspirací sledovat. Bushova vláda kula pikle, aby přivedla Američany a další do nezákonné války, k čemuž využila smyšlených důkazů. Je potom s podivem, že se tolik racionálních lidí snaží najít smysl politické skutečnosti, která začala být opravdu nezvykle neprůhledná? Když se sami členové komise pro vyšetření události z 11. září zřeknou vlastních závěrů (protože se zakládaly na důkazech získaných při mučení), je překvapivé, že mnozí lidé požadují druhé šetření?
Poměrně často právě občané zkoumající okraje diskurzu – kvůli svému zájmu o tyto teorie – zveřejní zprávy, jež média hlavního proudu ignorují. Bylo například zapotřebí "konspiračního teoretika“ Alexe Jonese, aby se přišlo na dokumenty o mikrovlnných zařízeních, které mají policejní síly používat proti americkým občanům. Časopis The New Yorker tuto novinku mnohem později potvrdil – aniž by vyjádřil uznání původnímu zdroji.
Ve věku internetu
Tendence médií hlavního proudu neprověřovat a nezveřejňovat, co v konspiračních teoriích na internetu ve skutečnosti představuje zajímavou zprávu, zčásti reflektuje třídní předsudek. Konspirační teorie se považují za nevkusné a nekultivované. Takže špičkově vzdělaní formální žurnalisté považují za kontaminované i dobré, kritické otázky či kvalitně zdokumentované údaje, vynesou-li je na světlo investigativci z řad občanů.
Skutečný problém tohoto horečnatého "konspiračního teoretizování“ tkví v tom, že občany emočně zneklidňuje, ale nenabízí jim žádný pevný důkazní základ, o který by opřeli svůj pohled na svět, ani konstruktivní směr, jímž by své emoce obrátili. Právě to je důvod, proč tolik diskusí přechází od potenciálně zajímavých spekulací občanů k nenávistným výlevům a paranoie. V horečnatém prostředí, bez řádné redakční kontroly a bez nástrojů k citaci zdrojů, se občané mohou stát kořistí demagogů, kteří je vyburcují, jak jsme v posledních týdnech viděli na shromážděních Sarah Palinové poté, co internetoví teoretici vykreslili Baracka Obamu jako teroristu či člověka spolčeného s teroristy.
Musíme změnit tok informací ve věku internetu. Občané by měli mít možnost snadněji předávat informace, upozorňovat na události a zasílat podněty investigativním reportérům hlavního proudu. Měli by na internetu zřídit nové entity, kde by bylo možné za poplatek přímo zveřejňovat investigativní reportáže, nezprostředkované firemními tlaky. A občanské investigativce je třeba školit v základech žurnalistiky: hledání kvalitních údajů, ověřování událostí ze dvou nezávislých zdrojů, zodpovědné využívání citací a vyhýbání se anonymitě – tedy uvádění vlastního jména pod titulkem článku, tak jako klasičtí novináři.
Právě tak můžeme občany brát vážně – a oni sami sebe – jako dokumentaristy a investigativní zpravodaje naší společné situace. V době lží z oficiálních míst by zdravý investigativní elán měl přinášet světlo, ne jen stupňovat dusné horko.
© Project Syndicate, 2008.
Naomi WolfováAutorka knih The End of America (Konec Ameriky) s podtitulem Varovný list mladému vlastenci a Give Me Liberty (Dejte mi svobodu) s podtitulem Jak se stát americkým revolucionářem, je spoluzakladatelkou amerického demokratického hnutí American Freedom Campaign. |
