Chtělo by ho hned 45 procent dotázaných, přičemž na druhém místě skončil notebook s internetem a s velkým odstupem na třetím místě kniha. Naopak vůbec nejméně touží po televizi.
Český statistický úřad letos zopakoval úspěšné minisčítání, které se poprvé uskutečnilo v roce 2010 a naposledy před třemi lety. Chce tímto způsobem přiblížit statistiku dětem ve škole a ukázat, že se s její pomocí dají posbírat, analyzovat a zpracovat různá data a informace. Děti odpovídaly na celkem devatenáct otázek. Musely být atraktivní i zábavné.
„Žáci a studenti ve věku od 9 do 15 let díky tomu mohou zjistit, že statistika může být poučná i zábavná. Naučí se například číst v grafech a tabulkách a vyhodnocovat informace získané z výsledků,“ upozornil Marek Rojíček, předseda Českého statistického úřadu.
„Údaje ze šetření mohou využít také učitelé při výuce v hodinách matematiky, občanské nauky a dalších předmětů,“ dodal.
Téměř polovina chodí do školy pěšky, zhruba 35 procent jezdí autobusem a kolem deseti procent jezdí autem s rodiči. Většinou jim to trvá 5 až 15 minut.
Kuchařkám ve školní jídelně by za jejich práci dali nejčastěji dvojku a jen necelých devět procent na obědy ve škole nechodí.
Kdyby byly děti na místě ministra školství, nejraději by – celkem překvapivě – zrušily hudební výchovu, která nasbírala v rámci celé republiky 21,3 procenta a ve Zlínském kraji ještě o něco více.
Hned po ní by byl na řadě český jazyk, fyzika a chemie. Vůbec nejméně jim vadí informatika, tělocvik a občanská nauka, bez problémů snesou i cizí jazyky.
Internet dětem stačí na dvě hodiny denně
„Děti angličtinu milují, naši učitelé jim nabízejí zajímavé způsoby, které je baví. Deváťáci třeba dělají průvodce zahraničním návštěvníkům nebo překládají mladším spolužákům,“ popsala Dagmar Janásová, zástupkyně ředitele na uherskohradišťské škole UNESCO, která se věnuje cizím jazykům (více o škole najdete zde V Hradišti učí angličtinu jinak, deváťáci ji umí na úrovni maturantů).
Statistici zkoumali také otázky, které vrtají hlavou většině rodičů a týkají se času stráveného na internetu. Podle odpovědí má internet nebo aplikace v telefonu zapnuté až čtvrtina školáků asi dvě hodiny každý den.
Sedm procent dětí z kraje tvrdí, že se internetu věnuje přes pět hodin denně. I tak jde o nejmenší číslo ve srovnání s celorepublikovým průměrem i s ostatními kraji.
„Dlouhodobě to může být problém. Děti ztrácejí sociální vazby a žijí ve virtuálním světě. Naštěstí začíná znovu vzkvétat Skaut, Sokol a podobné organizace, ve kterých školáci tráví více času a komunikují mezi sebou i v různých věkových kategoriích,“ uvedl krajský radní pro školství Petr Gazdík.
V řadě otázek se děti v republice víceméně nelišily. Většina z nich bez ohledu na místo bydliště nikdy neviděla, jak se vyrábí máslo nebo sýr a dojí kráva.
Téměř všechny ale slyšely kukačku, viděly včelí úl, živého ježka, ptačí hnízdo, plže, veverku nebo běžícího zajíce. Samy by také dokázaly rozdělat oheň, umýt nádobí bez myčky, uvařit polévku nebo zatlouct hřebík.
Kdyby školáci mohli mít nadpřirozené schopnosti, nejraději by cestovali v čase. Láká je rovněž létání, nesmrtelnost nebo neviditelnost.
U otázky, kterým zvířetem by chtěli být, zvolili téměř stejným dílem psa a tygra. Nejmenší zájem byl o domácí hospodářská zvířata - kozu, vepře a kohouta.
