Vrchní soud totiž už potřetí částečně zrušil zprošťující verdikt zlínského soudu a věc vrátil k novému projednání. Teď navíc nařídil, aby se případem zabýval jiný soudce a senát.
Hlavní líčení je ve Zlíně naplánováno na 8. prosince. Romanu Čechmánkovi hrozí v případě uznání viny až deset let za mřížemi.
„Není běžné, aby se věc třikrát vracela soudu prvního stupně a musel být vyměněn senát,“ upozornil mluvčí olomouckého vrchního soudu Stanislav Cik.
Případ ve Zlíně projednával soudce Radomír Koudela. Ten Čechmánka třikrát osvobodil proto, že podle něho nebyla naplněna subjektivní stránka trestného činu, tedy to, že obžalovaný chtěl skutečně podvádět.
Argumentoval například tím, že bývalý hokejový brankář a držitel zlaté medaile z mistrovství světa či olympiády v Naganu měl majetek, který byl vyšší než jeho závazky.
„Kromě závazků nemáme jiné důkazy, které by svědčily o prokázání subjektivní stránky trestného činu: nevyváděl majetek, nepřeváděl majetek na další osoby, nesnažil se jiným způsobem umenšit svůj majetek,“ odůvodnil rozsudek loni v prosinci Koudela.
Nově bude kauzu řešit soudce Pavel Dvorský.
Žalobce chtěl pro exhokejistu až 7 let vězení
Čechmánek je obžalovaný z toho, že firmám dlužil 15 milionů korun, přičemž jeho celkové dluhy mohly přesáhnout až 70 milionů.
Společnosti pro něho stavěly třeba minipivovar s restaurací ve Zlíně. Podle žalobce si je ovšem najímal už ve chvíli, kdy musel minimálně tušit, že je v takových finančních potížích, že jim nebude moci zaplatit.
„Když to hodně zjednoduším, tak i podle názoru odvolacího soudu minimálně nepřímý úmysl dovodit lze,“ je přesvědčený žalobce Petr Matoušek, který pro Čechmánka požadoval šest až sedm let vězení.
Podle vrchního soudu zlínský soud jen nekriticky přejal verzi obhajoby týkající se výše majetku přesahující Čechmánkovy závazky.
„V posledním zrušujícím usnesení vrchní soud vyslovil závěr, že minimálně od března 2013 obžalovaný neměl volné finanční prostředky, z nichž by mohl hradit své finanční závazky. A jeho možnost dispozice s majetkem byla výrazně limitována zástavními právy ve prospěch bank, které obžalovaný řádně nesplácel,“ řekl Cik.
„Tuto skutečnost však poskytovatelům služeb, případně lidem, kteří mu půjčovali peníze, zamlčel a uvedl je tak v omyl. Tento závěr odvolacího soudu však soud prvního stupně ani ve svém posledním rozhodnutí nerespektoval, když se ho snažil nepřesvědčivým způsobem relativizovat,“ upozornil.
Jen jsem špatně investoval, hájí se Čechmánek
Vrchní soud zrušil osvobozující verdikt jenom částečně. Potvrdil ho v bodě jedna, který se týkal období od března do dubna 2011. Naopak ho zrušil za období od dubna 2012 do srpna 2014, kdy už byla Čechmánkova finanční situace horší. „Jde o to, ve kterém okamžiku si musel být jistý, že závazky už nebude schopen splatit,“ upřesnil Cik.
Bývalý hokejista od začátku tvrdí, že nechtěl nikoho podvést, ale pouze špatně investoval.
„Věříme, že jednoho dne tato kauza skončí a budeme mít všichni klid,“ pronesl po posledním zprošťujícím verdiktu, kdy už ale věděl, že se žalobce odvolal. Jeho obhajoba je postavena na tvrzení, že pokud by nespadl na základě návrhů věřitelů do insolvence, mohl by svoji špatnou finanční situaci řešit. Peníze měli vymáhat návrhem na vydání platebního rozkazu nebo žalobou o zaplacení.
„Finance by už dávno měli. Ale tím, že tři poškození dali návrh na insolvenční řízení, jsou v situaci, že nemají nic oni ani pan Čechmánek,“ konstatoval už dříve obhájce Tomáš Štípek.
Mezi věřitele, kteří však návrh na insolvenci nepodali, patří i další bývalí hokejisté Petr Čajánek a Miroslav Blaťák. Dohromady mu poskytli devět milionů korun. Ty však měly jít přes Čechmánka právníkovi Milanu Holomkovi, který byl odsouzen za to, že lidem sliboval zúročení peněz, ale nedělal to.
