Od lisů stoupá teplo a muž plní kulaté otvory ve formě černou hmotou. Na první pohled je to guma, ale tak snadné to není. Hokejové puky v kateřinické společnosti Gufex vyrábějí podle vlastní receptury už od poloviny 90. let.
Je v ní přesný poměr celkem dvanácti ingrediencí. „Složení zná jen asi pět lidí. V něm je totiž naše výhoda, díky němu puky nešpiní mantinely a nerozbíjejí plexisklo kolem hrací plochy,“ říká jednatelka firmy Kateřina Zubíčková.
Fotogalerie |
To firmě vyneslo dvacetiletou smlouvu s Mezinárodní federací ledního hokeje, díky níž se hrají se zdejšími puky světové šampionáty, a nejnověji také smlouvu na zimní olympijské hry v Jižní Koreji, které začnou 9. února 2018.
Do konce roku musí přímo na místo dopravit asi 9 600 puků vyrobených podle přesné specifikace a potištěných logem olympiády. To zatím podléhá utajení.
„Dokud nebylo oficiálně zveřejněno, nemůžeme ho ukázat,“ upozornila Zubíčková.
V požadovaném množství puků je nadcházející olympiáda náročnější, než byly předchozí – tehdy stačilo zhruba poloviční množství. Od běžných puků se ty olympijské liší vroubkováním na vnějším obvodu. Lisují se proto ve formě vyrobené speciálně pro tento jeden účel.
Přes milion puků ročně
Technologický postup je ale stejný, jako v případě výroby pro extraligu, mistrovství světa nebo KHL.
Spolupracující firma dodá surovinu, tedy směs s daným obsahem. Naseká ji na hrudky o hmotnosti 170 gramů, jež přesně zapadnou do forem lisu. V Gufexu je pak pracovníci naskládají zhruba po dvaceti do jedné formy a pošlou do lisu, kde materiál zvulkanizuje. Vyjede forma plná puků. „Pozor, jsou horké,“ varuje Zubíčková.
Od této chvíle začíná ruční práce. Puky mají na okrajích zbytky nespotřebovaného materiálu, který se musí odloupnout. Jiný pracovník pak okraje zabrušuje a odtud míří buď do tiskárny, nebo přímo do krabic na expedici. Každý puk tak projde rukama tří nebo i čtyř lidí, kteří ho zároveň kontrolují.
Pokud má nějaký kaz, což se v lisu může stát, odloží ho bokem. I o ně je totiž zájem, kluby je třeba odebírají jako tréninkové.
Denně tady vyrobí kolem 5 tisíc kusů, což je při dvou směnách asi 1,2 milionu puků ročně. Aby odbavili olympijskou zakázku na jediném lisu a včetně potisků, potřebují dvacet dnů.
Na rozdíl od akcí Mezinárodní hokejové federace je olympiáda zajištěná jednorázovou smlouvou. V poměru ke konkurenci, která čítá odhadem pět firem na světě, ovládá kateřinický Gufex jen velmi malou část trhu, zhruba 7 až 10 procent. Zároveň ale dodává na šampionáty.
Tím prvním byly symbolicky olympijské hry v Naganu v roce 1998, kde premiéru puků z Valašska vyšperkovala zlatá medaile českého týmu.
Podnik vyrábí i těsnění do ropovodu
Firma je rozdělená na dvě části, jedna se specializuje na puky a druhá vyrábí prakticky cokoli z gumy – stěrky na těsto, těsnění do tlakových hrnců, ale třeba i do ropovodu. Větší díl tvoří zakázková výroba. To všechno v devíti lidech.
„Jsme rodinná firma a chceme, aby to tak zůstalo,“ vysvětluje Zubíčková.
Přesto ale chystají stavbu nové haly. V ní by byly skladovací prostory, expedice a prostor pro tiskárnu. Tu pořídili relativně nedávno.
Barvy se nanášejí ve třech vrstvách, ta první naruší povrchové napětí hotového výrobku, druhá je podkladová a třetí finální. Každá se vytvrzuje pod UV světlem. Díky tomu vydrží minimálně jednu třetinu hry, jak žádají odběratelé.
Druhy potisků ani nepočítají, kluby si nechávají na puky tisknout třeba i společné fotografie. Část z nich ukazuje menší galerie v kanceláři firmy, v níž jsou ty nejvzácnější kousky.
Dobu, za jakou se potisk odře, testují přímo na ledě vsetínského zimního stadionu. Ostatně tamní hokejový klub byl u samého začátku výroby puků. Zakladatel firmy Pavel Mráček byl totiž fanouškem tehdy extraligového týmu a právě na vsetínském Lapači nápad vznikl. Správné složení materiálu zkoumal zhruba dva roky.
