Několik stovek vyvolených příslušníků civilní obrany mělo být v bezpečí díky protiatomovému krytu pod kroměřížskou knihovnou. O čtyřicet let později má do města, proslaveného především Arcibiskupským zámkem a jeho zahradami, zapsanými do seznamu Unesco, lákat turisty.
A zřejmě tak bude užitečnější.
Do krytu totiž zatéká, což by ani po letech nemělo. "Technicky je na tom kryt špatně. Těžko říct, jestli by vůbec někdy fungoval," uvedla starostka Kroměříže Daniela Hebnarová.
Postavili ho v 70. letech minulého století, a aby zmátli nepřítele, zbudovali nad ním kino. Dnes budova patří městu a kino vystřídala knihovna. V krytu se dochovala část vybavení, stoly, nosítka pro raněné, nástěnky s mapami. Další exponáty teď město přidává, včetně současné techniky.
Cedulky s nápisem Nedotýkat se, však nechystají. Naopak, návštěvníci si budou moci obléknout speciální ochranný oblek, vyzkoušet ruční spouštění filtrů nebo si připomenout, jak se dnes chovat při chemickém útoku.
Jeden člověk otočí osmdesátitunový kolos
Podobně osahávací mají být i další turistické taháky, kterými chce letos radnice do města přilákat návštěvníky. Sezona technických památek, první v historii města, začíná 3. května.
Některé z nich ještě veřejnost neviděla, kromě krytu třeba i železniční depo se starou točnou. Jeho historie sahá zhruba do roku 1880, kdy železnice do Kroměříže dorazila.
"Je plně funkční a pořád se využívá. Přesto se tam zájemci budou moci s průvodcem podívat," řekl Martin Šůstal ze společnosti Kroměřížská dráha.
Uvidí jak točna, která má ruční ovládání, funguje nebo jak složité je dostat lokomotivy do správných vrat v depu. Zařízení je balanční, lokomotiva na něm tedy musí zastavit tak, aby byla v rovnovážné poloze. Pak může kolos o hmotnosti třeba 80 tun otočit jeden průměrně zdatný člověk.
"Technických památek je ve městě a okolí hodně. Nejdůležitější zůstanou zahrady a zámek, ale máme i spoustu dalších zajímavých věcí, které můžeme ukázat," ujistila Hebnarová.
Do útrob minipivovarů
Podstatné je, aby turisté, kteří přijedou, zůstali co nejdéle. Přesvědčit je může třeba i stará zámecká vodárna, dosud nepřístupná hvězdárna ze začátku minulého století, mincovna či Foucaultovo kyvadlo v Rotundě Květné zahrady.
To je po náročné rekonstrukci a už znovu dokazuje, že země se otáčí. Unikátní je i Linduškův časostroj v Muzeu Kroměřížska, který má osm různých ciferníků.
V okolí města pak stojí za vidění větrný mlýn ve Velkých Těšanech, kterým stále provází potomek posledního mlynáře nebo skanzen v Rymicích.
"V tamní tvrzi je výstava o větrném mlynářství, jediná v zemi," upozornil šéf muzea Jiří Stránský.
K vidění bude i zázemí tří minipivovarů. Město má totiž nejen arcibiskupskou, ale i pivovarnickou minulost.
