Mají nesmírně náročnou práci. Starají se o pacienty v ohrožení života, po mrtvici, s epileptickými záchvaty, záněty nervového systému a dalšími závažnými problémy.
„Jsou to těžké stavy, řada pacientů je na ventilátorech,“ líčí jedna ze zdravotních sester zlínské nemocnice, která si nepřála zveřejnit své jméno, redakce jej však zná.
Právě ze Zlína, konkrétně z neurologického oddělení jednotky intenzivní péče, odchází pětice specializovaných sester. Proč? Důvodů je víc a jsou podobné v celém kraji – sestry jsou přetížené a špatně ohodnocené. „O deset pacientů se mají starat čtyři sestry. Delší dobu tady ale máme podstav a ani po opakovaném upozornění se nic neděje. Málo sester je i na jiných odděleních, takže není kde brát náhrady,“ zdůraznila zdravotnice.
Vedení nemocnice ve Zlíně na dotazy MF DNES k tomuto tématu neodpovědělo. Zmíněný případ přesně odráží špatnou situaci krajského zdravotnictví. V nemocnicích momentálně chybí stovka odborníků. Polovinu tvoří sestry, druhou specializovaní lékaři.
„Lékaři a sestry jsou přetížení a třeba i podráždění“
Podle vyhlášek sice minimální počet personálu odpovídá, z hlediska provozu ale nestačí. „Pokud by se situace prohlubovala a lékaři dál odcházeli, hrozí i uzavření některého oddělení,“ varoval krajský radní za zdravotnictví Lubomír Nečas.
Kraj chce kritická čísla řešit například stipendiem pro mladé lékaře konkrétních oborů, kteří by se zavázali k několikaleté práci. Do té doby péči o pacienty musí nemocnice zajistit. „To ale znamená, že lékaři a sestry mají více přesčasů a nemohou si vzít dovolenou, kdy potřebují. Pak jsou přetížení a třeba i podráždění,“ přiznal Nečas.
V nemocnicích chybějí hlavně internisté, porodníci, lékaři na anesteziologicko-resuscitačním oddělení, radiologičtí asistenti a specializované sestry na jednotkách intenzivní péče. Nejhorší situace je vzhledem k velikosti v již zmíněné zlínské nemocnici. Právě tady mají například nejvíce přístrojů, u kterých jsou nezbytní radiologičtí asistenti. Ti ovšem scházejí. V Kroměříži zase chybějí internisté. A pociťují to už i pacienti.
„Mám tady několik stížností, že museli déle čekat na vyšetření nebo v ambulanci,“ potvrdila ředitelka Lenka Mergenthalová. „Před dvěma týdny na pracovní neschopnost spojenou s mateřskou dovolenou odešla jedna lékařka a plnohodnotnou náhradu za ni nemáme,“ dodala.
Podobně to vypadá nejen v regionu, ale i v celé zemi. Experti to připisují zbytečně zdlouhavému a náročnému systému vzdělávání a nedostatečnému ohodnocení.
„Ve Zlínském kraji mají sestry dlouhodobě jedny z nejnižších mezd v republice,“ sdělila Dagmar Žitníková z Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče. Hrubá mzda se zde pohybuje kolem 24 tisíc korun. Sestry přitom musejí mít za sebou sedm let vzdělávání, jinak nemohou pracovat samostatně. Výsledkem je, že raději odcházejí a práci hledají v úplně jiném oboru.
Nemocnice se to snaží řešit, třeba Uherské Hradiště láká pracovníky na benefity, volno na studium i finančně motivované ohodnocení.
