Ředitel firmy RPC Promens Zlín Robert Zatloukal je také předsedou zlínské hospodářské komory. | foto: Zdeněk Němec, MAFRA

Viditelnost do budoucnosti je snížená, míní šéf zlínské hospodářské komory

  • 0
Výrobní podniky lidem přidávají, současně však musejí najít zdroje pro vlastní lepší fungování. A to v době, kdy budoucnost je stále nejistá. O tom, jaké jsou vyhlídky na letošní rok, hovoří v rozhovoru předseda zlínské krajské hospodářské komory Robert Zatloukal, který je i šéfem firmy Promens.

„Dříve se zafixovaly roční plány, pak se jelo podle měsíců s odchylkami dvě až čtyři procenta. Dneska řešíte a vyhodnocujete věci v týdenním rytmu a na změny reagujete online,“ říká Robert Zatloukal. „Je to jako na burze, když před vámi běhají ceny akcií a vy se musíte rozhodovat.“

Jaký byl loňský rok pro firmy ve Zlínském kraji? Byla jejich situace o něco lepší než v minulých letech, kdy ceny energií skokově rostly?
Situace s energiemi je individuální podle toho, jak kdo fixoval, či nefixoval jejich ceny dříve. Celkově je to pro firmy výzva ohledně produktivity práce. Důvodem je zejména tlak na zvyšování mezd a mimořádně nízká nezaměstnanost ve Zlínském kraji. Je to jasný impulz pro zvyšování přidané hodnoty a nezbytnosti aktivní práce s tématy digitalizace či automatizace. Jde o modernizaci všech činností, což vychází z nákladového tlaku, aby se firmy snažily dělat věci jinak a nově.

Mají na to ještě prostor?
Prostor je vždycky, ale vtip je v tom, v jakém časovém horizontu se to má uskutečnit. Jestli na to máte rok, nebo pět let. Myslím si, že i když je to extrémně těžké, firmy jsou schopné s produktivitou pohnout, ale potřebují se k tomu nadechnout. Když chcete investovat do digitalizace či automatizace, tak na to potřebujete mít prostředky, které získáváte ze zisku. A potřebujete to rozložit do několika let. Neuděláte to do půl roku od chvíle, kdy se pro to rozhodnete. Navíc když inflace je pořád vysoká a tlak na mzdy je přes vysoké životní náklady obrovský.

A jak velký prostor mají firmy pro přidávání zaměstnancům?
Prostor pro zvyšování mezd vnímám někde kolem šesti procent. Zase je to ale individuální. Je to o hledání aktuální rovnováhy mezi vývojem životních nákladů a produktivity v čase. Napadá mě v této souvislosti anglické slovo stakeholders neboli na podniku zainteresované strany. To jsou zákazníci, dodavatelé, vlastníci, pracovníci, komunita.

Při hledání rovnováhy jde stále více o schopnost každého z nás dívat se na podnik nejen svýma očima, ale i očima stakeholders. Takže zaměstnanec se nedívá jenom na své potřeby, ale i na to, jestli firma má na zvyšování mezd prostředky. V Česku jsme pořád zvyklí spíše na to, že každý vytlouká svůj zájem přes své paradigma. Tento způsob však není na úrovni státu ani na úrovni firem dlouho udržitelný.

Česko na křižovatce. Zvedne se ekonomika do dalších sněmovních voleb?

Jaká je situace ohledně zakázek a tržeb firem, i s výhledem do budoucna?
V souvislosti s vývojem tržeb mě napadá slovo opatrnost, takže bych je čekal ve srovnatelné výši s rokem loňským. Pokud jde o výhled do budoucna, viditelnost je relativně nízká. Kdybyste jel autem, tak to není mlha, kvůli níž nevidíte na krok, ale není to ani prosluněná dálnice. Už to nejsou plánovací pětiletky jako za minulého režimu, ale několikaměsícovky. Bylo hodně optimismu, který se nenaplnil, ale i hodně pesimismu, který se taky úplně nenaplnil. Firmy jsou zkrátka opatrné. Každý chce prognózy a jistoty, ale já nehodlám dávat falešné naděje.

Když jsme se bavili loni, mluvil jste zejména o nejistotě. Platí to tedy pořád…
Platí. Rozdíl je možná v tom, že tuto nejistotu už firmy daleko více vnímají jako novou realitu, se kterou se učí pracovat. Tam, kde se dříve pracovalo a plánovalo v rytmu měsíce, se dnes pracuje v rytmu týdne.

Firmy ve Zlínském kraji lidem přidají, ale většinou méně než v minulosti

Ale můžou firmy takto fungovat dlouhodobě?
Firmy mají vize, své ukotvení, uvědomují si svoji hodnotu a význam svých produktů. Ale když se jich zeptáte, jak bude vypadat příští rok, tak vám to neřeknou. S tím se budou muset naučit žít. Lidé jsou schopni se adaptovat téměř na všechno, takže věřím, že jsou i firmy schopny se na novou realitu adaptovat.

Některé firmy v kraji však musely hromadně propouštět, například TON v Bystřici pod Hostýnem nebo Trelleborg ve Zlíně. Může jich přibývat?
Může a nemusí. Skutečnost je taková, že je stále nedostatek kvalitních pracovníků, takže firmy si je často drží, i když ne vždy pro ně mají aktuálně práci. A to mnohdy i na úkor hospodářského výsledku. Jak dlouho si tuto strategii mohou dovolit, ovlivňuje řada faktorů.

13. října 2023