Zařízení vlastní otrokovická společnost Sygnum, její jednatelka dnes nekomunikovala, ukončila telefonický hovor. Internetové stránky hřebčína jsou v rekonstrukci, na telefon nikdo nereaguje.
Hřebčín vznikl v Napajedlích zásluhou Aristida Baltazziho v roce 1886. Dlouhá léta byl nejúspěšnějším chovatelem anglických plnokrevníků v České republice. V roce 1992 byl státní podnik privatizován, vznikla akciová společnost Hřebčín Napajedla.
 |
Balaštíková hřebčín vedla v letech 2006 až 2013. Chov se podle ní utlumoval a soukromí majitelé se nezaměřili na rozvoj, historické budovy v hřebčíně také potřebují investici.
„Chov koní je finančně náročný a není výdělečný. Stát neměl privatizaci nikdy dovolit. Stát by si měl říci, že jsou činnosti, které si nechá, protože souvisí s historií země. Když už to někdo koupil, tak to měl být někdo, kdo má dostatek peněz a má to srdce je dát do něčeho takového, co je rodinné stříbro země,“ uvedla Balaštíková.
Zprávy o konci chovu v hřebčíně jsou pro ni zklamáním. „Je to obrovské zklamání z toho, co se stalo a jak to dopadlo,“ uvedla.
Majitelé hřebčína v roce 2020 prezentovali vedení města záměr postavit na travnatých výbězích nízkopodlažní bytové domy. Někteří obyvatelé proti tomu protestovali a obávali se konce chovu koní. Jednatelka Miroslava Kotačková však tehdy tvrdila, že příjmy z pronájmu bytů pomohou udržet chov koní.
V hlavním hřebčíně tehdy měly zůstat pouze zimní stáje, koně se měly na pastevní sezonu stěhovat do jiné lokality a pastviny u hřebčína mohly být využity pro stavbu domů. Nutná však byla změna územního plánu města, která se dosud nestala. Potvrdila to Balaštíková i místostarosta Napajedel Antonín Trňák (Napajedelské fórum - ANO).
Trňák řekl, že se na vedení města obrací spoustu lidí s dotazem, jaký bude osud hřebčína. „My to bohužel nevíme, jde o soukromou společnost. Je mi to však líto, Napajedla, to je hřebčín,“ uvedl.
